5. lekce elfštiny - duševní a charakterové vlastnosti mluvících bytostí
Napsal: Laisi Finwen dne 7.5. 2003, e-mail: laisi@jcsoft.cz


Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedená slovní spojení a větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách - uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.

Seznam předchozích lekcí

5. lekce

1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:

            Nildor nar alassie. 
           
Mamil ná anvoronda.

Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:  
- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i  
- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:

Nalye/nal finya, polda, moina, handa...

- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.

 Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit

Perinor umir alte.

Orqui umir faile.

I hildo ume handa, nan voronda.

Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.

Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)

 firin=zemřelý                           ilfirin=nesmrtelný

 saila=moudrý                          alasaila=pošetilý, nemoudrý

 vanima=krásný, správný           úvanimo=nestvůra

(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)

 2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:

 -a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.

Nejobvyklejší koncovky:   přídavná jména     a  
                                     
podstatná jména  
                                                      mužský rod   o  
                                                      ženský rod    e
                                     (přičemž rod někdy rozlišuje význam)  
   (slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)

Příklady:

                        helce=led                     helca=ledový  
                        nende=jezírko               nenda=vodnatý, mokrý

 fírima=smrtelný                     fírimo=smrtelník                      fírime=smrtelnice  
 linda=pěkně znějící               lindo=zpěvný pták                   linde=melodie

Zneužití:

 Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.

-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen

 a       připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)

      alda=strom                     aldea=stromy porostlý  
      laure=zlaté světlo            laurea=zlatě zářící  
      caure=strach                  caurea=bázlivý

 ima

ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":

    íre=touha                                írima=touženíhodný  
    mele=má rád                          melima=milováníhodný  
    ista=vědomosti                       istima=učený

pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":

    furu=lež, lže                                fúrima=prolhaný  
    fire=umírá (přirozenou smrtí)         fírima=smrtelný

(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)

Zneužití:

Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.

 A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima

-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)

Slovní zásoba  

VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ  
vznešený   tára  S,LR,WJ
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný")         calaina   [kalaina]  QL
šlechetný, štědrý, spravedlivý        faila  PM
      (příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)   
opovrženíhodný, nízký, špatný         faica [faika]  LR
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný           mána  LR
zlý                                    ulca [ulka] QL, úmea  LR
správný, přímý                  téra  LR
zákonný, normální               sanya [sanja] LR
křivý, nesprávný                raica [raika]  LR,VT
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný        hwarin [farin]  LR
mužný, dospělý, zdatný        vea  LR
odvážný                      verya [verja]  LR
pevný, věrný, (vy)trvalý         sanda LR
pevný, silný, nepohnutelný       tulca [tulka]  LR
věrný                            voronda  UT,LR
vytrvalý, trvanlivý           voronwa  UT,LR
bdělý    tirinwa  QL
zrádný, vychytralý   carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...
ustrašený, bázlivý               caurea [kaurea]  QL
     strach                           caure [kaure]   QL
může (především fyzicky)            pole, kořen pol-  LR
     tělesně silný         polda  LR
touha    íre  LR
     krásný, milý, touženíhodný         írima  LR
touha, smyslná žádost    milme LR
     chtivý, smyslný                         mailea  LR
     přehnaný, přílišný         maira  LR
touha, nenasytnost                  milme  LR
     chtivý, nenasytný         milca [milka]   LR
známý, milý                              moina  LR
něžný    amalda  QL
mírný, tlumený, laskavý, něžný          moica [moika]  GL
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo"   laucima [laukima]  podle QL
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje    tiuta  QL
     posílení, posila, potvrzení, útěcha    tiutale  QL
     útěšný, utěšující, ulehčující    tiusima  QL
miluje    mele, kořen mel-  LR
     milovaný         melda, melin   LR
     milenec         melindo   LR
     milenka         melisse   LR
     přítel (velmi blízký)         málo  LR
     láska         melme  LR
má rád   nile, kořen nil-  podle LR
     přátelský, milující                          nilda  LR
     přítel, kamarád         nildo  LR
     přátelství         nilme  LR
nenávidí   teve, kořen tev-  QL
     nenáviděný         tevin  QL
hádá se, má spor    costa [kosta]  LR
     nepřátelský         cotya [kotja]   LR
     nepřítel         cotumo [kotumo]  LR
zahořklý   nartya [narča]  podle QL
pokojný, klidný, nehybný    rua  QL
tichý, klidný, nehybný    quilda [kwilda]  QL
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene")        sincahonda [sinkahonda]  LotR
divoký                           verca [verka]  LR
     divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.)        WJ  
krutý                            nwalca [nwalka]  LR
spěch, násilí, hněv              orme  LR
     spěšný, možná i ukvapený         orna  LR
neochotný (podst. jm.)         avar  WJ,LR
moudrý    saila  VT
pošetilý, nemoudrý    alasaila  VT
ví, umí    ista  (min.č. sinte)   LR,VT
     učený, moudrý         istima  LR
     učenec, mudrc         istar  LR
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím    hanya [hanja]  LR
     rozumějící, inteligentní         handa  LR
obratnost, šikovnost    finde  QL
     obratný, šikovný        finya [finja]   LR
     bystrý         finwa  QL
šikovný, zručný   maite, (mn.č. maisi)  LR
radost    alasse  LR
     radostný                            alassea   podle LR
usměvavý    mirilla QL
smutný, plačící                 (velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna
pohrdání    yaiwe [jaiwe]  LR
     pyšný (pohrdající druhými)          yaiwea [jaiwea] podle LR
ponížený                         nucumna [nukumna]  A
(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný,  které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti)  
 
OSTATNÍ  
maminka    mamil UT
dělá, činí   tyare, kořen tyar- [čare] podle LR
konatel, činitel    tyaro  LR
skutek, čin   tyar (3.p. tyarden)
odpovědnost, vina   tyarma
příčina, motiv, nejzákladnější důvod   tyasta    vše podle LR a QL
dělá, tvoří, staví    care, kořen car- [kare] LR,WJ
skřet   orco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR

Poznámka k výslovnosti: hw (v hranatých závorkách tučné f) se čte jako labiální f (s pusou našpulenou jako na u - výsledný zvuk je velmi podobný fouknutí a v písních je jeho výslovnost téměř nemožná :). ty (v hranatých závorkách tučné č) se čte jako anglické t ve slově "tune": něco mezi ť a č.

Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina5.rtf, 26 KB)

Předchozí lekce najdete na této stránce.



..:: Článek na webu: http://www.jcsoft.cz/fantasy/viewnews.asp?id=424 ::..

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tento text byl převzat 29.03.2024 2:46:38 z webu Film Pán Prstenů - http://lotr.jcsoft.cz/
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------