Má kniha budoucnost ? Autor: Jan Čeřovský, přidáno: 25.7. 2000 22:55:12
Klást si otázku, zda má kniha na počátku jednadvacátého
století budoucnost, je zbytečné. Odpověď je totiž jasná. Kniha budoucnost
nemá. Je to škoda, ale je to tak. Ale proč vlastně ?
Každý
ví, kdy vznikl knihtisk a došlo k masovému rozšíření knih. Problémem
však je, že vzhled knih se od této doby moc nezměnil a je beznadějně
zastaralý. Čtenář nemá možnost jakkoli zasahovat do obsahu, dokáže
sledovat děj a představit si určitou situaci, ale nevidí a neslyší ji. Není
jíjako i u toho z nejhloupějších
filmů, který dokáže přitáhnout spoustou speciálních efektů. Kniha může
poskytnout představu daného problému či situace, ale nedokáže přitáhnout
pozornost jako počítačová hra či film. V této konkurenci nemá šanci
a stává se jakýmsi symbolem zvláštnosti a odlišnosti od ostatních. Kdo v této
době čte nemůže být normální. A nezáleží moc na tom, co vlastně čte.
Ale takových lidí je stále méně a méně. Málokdo z dnešních školáků
někdy četl klasické Verneovky a knihy Karla Maye. O legendárním dětském
spisovateli Jaroslavu Foglarovi ani nemluvě. Děj jejich knih je znám pouze z filmových
zpracování. Je dobře, že alespoň tímto způsobem se jejich kouzlo zachovává,
ale filmy jsou pouze odleskem nádhery těchto knížek
Internet je obrovské komunikační médium dneška a má velký vliv na mladou
generaci. Ale zmůže něco proti úbytku čtenářů? Samozřejmě že ne. Spíše
naopak. Stále více lidí se bude brouzdat po internetových stránkách, bohatě
graficky vyvedených, a bude zapomínat na existenci knih. Na druhou stranu však
všem čtenářům poskytne úžasnou možnost, jak se dostat k dílům,
která jim jsou normálně zapovězená. Archívy s fotokopiemi starých vzácných
knih a svitků jsou k mání již dnes. A pokud přesáhlo stáří nějaké
knihy sto let, pak je na Internetu i její kompletní znění v jazyce, ve
kterém byla napsána, a v angličtině. To poskytuje možnost porovnávat
české překlady knih s jejich originály a také si přečíst knihy,
které nebyly nikdy přeloženy. Znalost angličtiny je opět, jako ostatně u
počítače vždy, nutností. Internet je také perfektním prostorem pro
diskuse o knihách. Už dnes existuje spousta míst, kde se případný čtenář
může skrýt před okolním nechápavým světem a pohovořit si se „sobě
rovnými“ o tom, co právě vyšlo, a jak moc je to dobré či špatné.
Internet tak bude udržovat čtenáře na celém světě v několika velkých
skupinách, které nedovolí knihám vyhynout, i kdyby měly vycházet ve velice
malých nákladech.
A
tím se již dostáváme k dalšímu problému, který způsobuje úbytek
čtenářů. A to je cena knih. Protože čte stále méně lidí, musí
vydavatelství zvýšit ceny, aby při nižším počtu vydání vydělali pokud
možno stejně či více než dříve. To způsobuje, že se knih kupuje méně
a musí se vydávat za vyšší ceny. Bludný kruh, ze kterého není úniku.
Ale neexistuje přeci jen řešení? Více číst? Snad …
K nechuti kupovat drahé knihy také přispívají různé „podvůdky“
vydavatelů, které mají sloužit k tomu, aby z nás, čtenářů,
vytáhli co nejvíce peněz. V Americe vyšlou trilogii přeloží do češtiny,
vytisknou ji stylem „čtyři slova na řádek“ a zvětší písmenka. Případně
vytisknou za plnou cenu díly o 250 stranách. A z trilogie je hned
pentalogie. Cena celé série stoupne o nějakých 400Kč a čtenář si dobře
rozmyslí, zda má ty peníze vůbec investovat, a zda nebude lepší si ty
knihy půjčit. Takto uvažuje čím dál tím víc lidí. Nakonec tedy
inkriminované knihy v blízkém okolí nikdo nemá a čtenář tedy oželí
nejen jejich koupi, ale i přečtení. A nakonec zjistí, že ho ke čtení
vlastně nic neláká.
A pak je tu ještě otázka překladu. Jak se
projevuje překlad na kvalitě a ceně knihy? Plat překladatele či překladatelů
je určitě nemalou položkou v ceně knihy a to je jejich práce často
velice odfláknutá. Některá vydavatelství proto šetří na překladu seč
mohou, ale cenu knih nesníží. Úroveň překladů u některých vydavatelů
je stále nižší a dokonce se občas objevují knihy, jejichž překlad
vykazuje známky toho, že byl z velké části zpracováván počítačem
a opravován (např. jedna z knih Williama Gibsona, kde jsou přeložena i
taková slova a slovní spojení, která by žádný soudný člověk a čtenář
cyberpunku nikdy nepřekládal). To se dá snadno poznat. Člověk nikdy nedokáže
spáchat tolik nelogických návazností v jedné větě jako automatický
překladač. Nechápu člověka, který se pod takovýto překlad podepíše a
označí ho za svůj. Existuje tedy nějaké řešení výhodné pro všechny?
Dohoda mezi čtenáři a vydavateli asi nebude nic jednoduchého. Vydavatelé
chtějí tisknout co nejvíce knih za vysoké ceny. Čtenářům naopak stačí
omezené množství levnějších knih. Celá situace tedy nakonec nutně vyústí
k jakémusi extrému „knih vlastním nákladem“. Skupina fandů určitého
spisovatele se dohodne, že by chtěli přeložit a vytisknout jeho nové dílo.
Získají ještě co nejvíce dalších čtenářů pomocí upozornění na
Internetu a pustí se do překladu. Ve chvíli kdy je hotov k obecné
spokojenosti, se kniha vytiskne v několika desítkách či stovkách kopií
na kvalitní tiskárně. A všechno je v pohodě. Tedy snad až na nepříliš
dobrou náladu majitele práv na tuto knihu. Tento způsob samozřejmě nepočítá
s nákupem práv od například Amerického vydavatele. Půjde o pirátské
vydání založené na překladu v cizině koupené knihy.
Nemyslím si, že knihy zaniknou. Asi nechodíš do knihovny, jinak by jsi musel vědět, že tam stále chodí dost lidí a dokonce i dětí. To jestli knihy zaniknou nebo ne závisí právě na dětech. Pokud budou ve škole vedeny k tomu aby četly a nabídnou se jím dobré knihy, tak nebezpečí nehrozí. Taky to závisí na rodičích. Já jsem ještě z generace těch, kteří ve svém dětství neměli o počítačích ani páru. Já seděla u počítače poprvé až v osmé třídě a to byl ještě počítač na kazety. Moc dobře si pamatuju, že kniha tehdy pro mne byla jedinou cestou do světa splněných přání, snů a fantazie. Možná proto se od knih nemohu ani dnes odtrhnout. Děti tehdy byly vychovávány k úctě ke knihám. Taky se slavil březen jako měsíc knih (a ne internetu). Kdyby rodiče tolik nedali na prosby (nebo taky vztekání) svých milovaných dítek a nepořizovali jim ještě ve školkovém věku počítač, byla by situace úplně jiná. Chápu, že se dnes nikdo neobejde na základní škole bez počítače, ale proč kupovat dětem počítačové hry. Dělám vedoucí v jednom oddíle a vím, že se děcka dokážou bavit i jinak.
Co se týká toho, že u knih chybí obraz a zvuk, tak to závisí jen na lidech. Já si k dobré knížce představím i obraz i zvuk. Mám z toho větší zážitek, protože se do příběhu hravě vžiju a vytvořím si představi podle sebe. Filmy většinou neodpovídají mým představám. Knihy jsou v nich často překrucované a já bývám obvykle zklamaná. V současné době bydlím na privátě, kde není televize a vůbec mi nechybí. Když přijedu domů a podívám se do televizního programu, tak o akorát otráveně zavřu (až na vyjímky) a jdu si zase číst.
Jsem přesvědčená o tom, že vždy bude dost lidí, kteří budou knihy číst. I kdyby si je měli vydat na vlastní náklady. Ale tak daleko to snad nedojde.
Popravdě, už jsem nechtěla nijakým způsobem zasahovat do téhle diskuse. Připadala mi nesmyslná. Ne proto, že by mi nic nepřinášela, ale spíš proto, že se mi jen těžko daří vyjádřit to, co si myslím. Na počítači to pro mne bývá snažší nežli ve skutečnosti, ale i tak se mi to v téhle problematice prostě ne a ne podařit. Teď ale vím, že je zase čas se trošku vložit do debaty, protože tu je příspěvek taky od někoho jiného než od JC. Myslím si, že SUP to vyjádřil i tak trošku za mě. Je mi trapné, že to za mě musel napsat někdo jiný, ale sama to tak hezky a přesně nedokážu vyjádřit.
Já si myslím, že je ještě docela normální číst...aspoň občas.
I teenageři čtou, aspoň někteří a občas... (já čtu skoro pořád, oni mě docela berou) Ale oni se většinou vyřazují sami, tím že nemají společné zájmy s ostatními, proto se s nimi příliš nestýkají. A oni tak trošku podívíni i často jsou...
Ale já si myslím, že i papírová kniha má budoucnost, alespoň v horizontu padesáti let, já ji vždycky budu vyžadovat, neumím si představit, že bych přečtené knihy neměl fyzicky v knihovně...
Ale na druhou stranu asi už nebudou vznikat kvalitní díla, protože se jednak neprosadí, jednak už toho bylo napsáno opravdu mnoho.
Pokusim se Ti odpovědět časem nebo z off-line.Takhle je moc drahý se rozepisovat. Jenom jedno - NESOUHLASÍM S TEBOU!!! :))) Snad se mi to podaří vysvětlit ještě během tohohle víkendu! :) Měj se.
"Kdo v této době čte nemůže být normální" považuji za pravdivé tvrzení, pokud ho vztáhneme řekněme na teenagery. V této společnost každý kdo čte (ne comics a paperbackový brak, ale skutečné knihy) je považován za trošku podivína. Pokud se ještě k tomu neprojevuje přílišné nadšení z diskoték atp. je nesmazatelně označen jako "knihomol" a v podstatě vyvržen ze společnosti lidí svého věku
Servery jako PalmKnihy jasně dávají najevo, kterým směrem se bude ubírat vývoj. Klasická papírová kniha se stane víceméně neobvyklou až sběratelskou raritou a nebude běžně vidět a k dostání...
O existenci literních kaváren a podobných podniků samozřejmě vím. Uvědomuji si existenci CONů a jiných setkání čtenářů (v tomto případě fantasy a sci-fi litearatury). Ale to k záchraně knih nestačí ...
Co říct? Skvělý, i když pravda trošku neoriginální. Na druhou stranu se Tě chci zeptat... Na začátku článku píšeš, že kniha budoucnost nemá, abys ve druhém odstavci došel k závěru, že - cituji : " Internet tak bude udržovat čtenáře na celém světě v několika velkých skupinách, které nedovolí knihám vyhynout, i kdyby měly vycházet ve velice malých nákladech. " To sice pravda svědčí o tom, že kniha nebude již tolik oblíbená, ale zapomněl jsi zdůraznit, že " opravdová kniha " bude mít budoucnost vždycky, ač se to nezdá! Ve Tvém článku totiž chybí i roztřídění na tzv. literaturu dobrou a špatnou. Někde jsem četla, že takové roztřídění je špatné, ale osobně si myslím, že hodně záleží na hodnotovém žebříčku lidí. Jen si vezmi, čím nás a vlastně i děti a " děti " , krmí dnešní televize... Telenovely, pitomé soutěže, přihlouplé pořady... Většinou když přijedu v pátek domů a ráda bych se podívala na nějaký slušný film, nevím na který kanál přepnout, neboť na žádném z nich nic pořádného nedávají. Jsem proto velice ráda, že knihy existují! Tím mám ovšem namysli knihy hodnotné, které něčím čtenáři přispívají, které mu dávají, a teď cituji z Tvého článku Růže pro Algernon, : " Něco slovy nesdělitelného " ! Víš, nebudu jmenovat takové knihy ani jejich autory, protože, přestože si myslíš, že kniha budoucnost nemá, jich je obrovské kvantum... Ačkoliv množství knih jim opačných je ještě víc - zde ale záleží spíš na kvalitě... Co se týče internetu, který shromažďuje čtenáře v různých skupinách, pak s Tebou vřele souhlasím! Přestože jsi trošku opomněl, že existují i skupiny lidí, běžně se setkávajících v nejrůznějších klubech, ale máš pravdu - internet takových lidí, skupin lidí, seskupuje několikanásobně víc!!! Jen ještě otázka závěrem... Je pravda, že : " Kdo v této době čte nemůže být normální " ???