Klást si otázku, zda má kniha na počátku jednadvacátého století budoucnost, je zbytečné. Odpověď je totiž jasná. Kniha budoucnost nemá. Je to škoda, ale je to tak. Ale proč vlastně ?

Každý ví, kdy vznikl knihtisk a došlo k masovému rozšíření knih. Problémem však je, že vzhled knih se od této doby moc nezměnil a je beznadějně zastaralý. Čtenář nemá možnost jakkoli zasahovat do obsahu, dokáže sledovat děj a představit si určitou situaci, ale nevidí a neslyší ji. Není jí  jako i u toho z nejhloupějších filmů, který dokáže přitáhnout spoustou speciálních efektů. Kniha může poskytnout představu daného problému či situace, ale nedokáže přitáhnout pozornost jako počítačová hra či film. V této konkurenci nemá šanci a stává se jakýmsi symbolem zvláštnosti a odlišnosti od ostatních. Kdo v této době čte nemůže být normální. A nezáleží moc na tom, co vlastně čte. Ale takových lidí je stále méně a méně. Málokdo z dnešních školáků někdy četl klasické Verneovky a knihy Karla Maye. O legendárním dětském spisovateli Jaroslavu Foglarovi ani nemluvě. Děj jejich knih je znám pouze z filmových zpracování. Je dobře, že alespoň tímto způsobem se jejich kouzlo zachovává, ale filmy jsou pouze odleskem nádhery těchto knížek
Internet je obrovské komunikační médium dneška a má velký vliv na mladou generaci. Ale zmůže něco proti úbytku čtenářů? Samozřejmě že ne. Spíše naopak. Stále více lidí se bude brouzdat po internetových stránkách, bohatě graficky vyvedených, a bude zapomínat na existenci knih. Na druhou stranu však všem čtenářům poskytne úžasnou možnost, jak se dostat k dílům, která jim jsou normálně zapovězená. Archívy s fotokopiemi starých vzácných knih a svitků jsou k mání již dnes. A pokud přesáhlo stáří nějaké knihy sto let, pak je na Internetu i její kompletní znění v jazyce, ve kterém byla napsána, a v angličtině. To poskytuje možnost porovnávat české překlady knih s jejich originály a také si přečíst knihy, které nebyly nikdy přeloženy. Znalost angličtiny je opět, jako ostatně u počítače vždy, nutností. Internet je také perfektním prostorem pro diskuse o knihách. Už dnes existuje spousta míst, kde se případný čtenář může skrýt před okolním nechápavým světem a pohovořit si se „sobě rovnými“ o tom, co právě vyšlo, a jak moc je to dobré či špatné. Internet tak bude udržovat čtenáře na celém světě v několika velkých skupinách, které nedovolí knihám vyhynout, i kdyby měly vycházet ve velice malých nákladech.

A tím se již dostáváme k dalšímu problému, který způsobuje úbytek čtenářů. A to je cena knih. Protože čte stále méně lidí, musí vydavatelství zvýšit ceny, aby při nižším počtu vydání vydělali pokud možno stejně či více než dříve. To způsobuje, že se knih kupuje méně a musí se vydávat za vyšší ceny. Bludný kruh, ze kterého není úniku. Ale neexistuje přeci jen řešení? Více číst? Snad …
K nechuti kupovat drahé knihy také přispívají různé „podvůdky“ vydavatelů, které mají sloužit k tomu, aby z nás, čtenářů, vytáhli co nejvíce peněz. V Americe vyšlou trilogii přeloží do češtiny, vytisknou ji stylem „čtyři slova na řádek“ a zvětší písmenka. Případně vytisknou za plnou cenu díly o 250 stranách. A z trilogie je hned pentalogie. Cena celé série stoupne o nějakých 400Kč a čtenář si dobře rozmyslí, zda má ty peníze vůbec investovat, a zda nebude lepší si ty knihy půjčit. Takto uvažuje čím dál tím víc lidí. Nakonec tedy inkriminované knihy v blízkém okolí nikdo nemá a čtenář tedy oželí nejen jejich koupi, ale i přečtení. A nakonec zjistí, že ho ke čtení vlastně nic neláká.