Myslím, že asi nevyplodím nic lepšího, než co už někde existuje. Takže jak definují RPG
pravidla Dračího doupěte Plus?
Už desítky a desítky let vysedávají různě staří lidé u dobrodružných knížek. Ponořují se do
fantastických světů, obdivují neohroženost, sílu a nápady hlavních hrdinů, prožívají s nimi
úžasná dobrodružství, nechávají se unášet dojemnými příběhy. Často si přitom představují,
že těmi hlavními hrdiny jsou oni sami, že to právě oni teď prožívají ten krásný příběh,
že to oni jsou tak silní a bystří. Někdy je napadne něco lepšího, než co autor připravil
pro svou postavu - mají nápad, jak elegantně vyřešit danou situaci, a rozčilují se nad
hlavním hrdinou, proč to dělá tak krkolomně, nebo vidí zjevnou léčku a bezmocně zuří nad
jeho hloupostí, když tam s ním musí slepě vkráčet. A tehdy více než kdy jindy touží stát
na jeho místě, myslet jeho hlavou, hýbat jeho tělem, bojovat jeho mečem.
Hry na hrdiny toto každému umožňují. Lidé, kteří o tom všem doposud jen snili, si mohou
vytvořit přesně takového hrdinu, jakého vždy chtěli mít. Vytvoří si jej s těmi vlastnostmi,
které chtěli, aby měl, ale samozřejmě i s jeho chybami a slabostmi, bez kterých by bylo i
sebenáročnější dobrodružství příliš nudné. Vytvoří jej po fyzické i psychické stránce, spojí
se s dalšími dobrodruhy - hráči, a ponoří se do světa, který je tak jiný a přitom tak podobný
tomu našemu.
...
Ale tak, jako má každá kniha svého autora, který vytvoří svět, zápletku příběhu a potom
vládne nad okolnostmi, vedlejšími postavami a obvykle řídí i náhodu, i oni někoho takového
potřebují. Tato role je samozřejmě dosti náročná, tento člověk nemůže hrát s žádnou svou
postavou, ale to se mu bohatě vynahradí řízením celého světa. Obvykle to bývá hráč, který
má největší zkušenosti s hrami na hrdiny, nejvíc čte, sám si už dávno vymýšlí a kreslí mapy
jiných světů a obecně má nejbujnější fantasii. Přitom však musí být dostatečně zodpovědný,
aby si uvědomil následky všech svých činů, které nechá, aby se v jeho světě staly. Tomuto
člověku říkáme Pán Jeskyně.
Hlavní rozdíl mezi ním a autorem knihy je v tom, že PJ pouze připraví prostředí příběhu,
příběh samotný, svět a postavy kolem. Ostatní - hrdiny, jejich chování a dialogy - vedou
jednotliví hráči. V ideálním případě by taková hra měla vypadat jako samovolně se píšící
kniha, na které se podílí několik autorů, z nichž každý má na starosti některého z hrdinů.
Ale samozřejmě se o nic takového nemusí snažit - pokud hráči nekladou na příběh a svět
takový důraz, je zbytečné, aby je PJ dopodrobna vytvářel, na všem by se však hráči měli
dohodnout s PJ ještě před tím, než PJ začne vytvářet svět a příběhy postav.
Tolik pravidla Dračího doupěte Plus. Já bych k tomu jen podotknul, že tomu, kdo celé to
dobrodružství vytváří a potom vede, se říká v každé hře jinak.
V Dračím doupěti je to Pán jeskyně, v DnD DungeonMaster, v GURPSech GameMaster (Pán hry),
ve WoD StoryTeller (Vypravěč), ve Stínu Meče je to Osud.
Už jen to jméno samotné hodně hovoří o charakteru hry - hra, kterou řídí vypravěč, bude
sázet na příběh, a ve hře, kde je Pán hry, půjde hlavně o řízení hry podle pravidel.
|