Oko světa 1
První část cyklu Kolo času
Robert Jordan

Vzhledem k tomu, že jsem před nedávnem neměl co číst a čekání na Paní Jezera bylo nesnesitelné, začal jsem se rozhodovat, který nový fantasy cyklus bych tak mohl rozečíst. A protože na našem trhu je jen málo autorů, které jsem nepřečetl komplet (nebo přečetl něco málo a neoblíbil si), bylo to rozhodování vcelku snadné. Mohl jsem se vrhnout na Jordanovu sérii Kolo času nebo na Kayovu Tiganu. No a po tom, co jsem uviděl první díl kola času v antikvariátu za 70 Kč, bylo rozhodnuto ... takže jsem si knihu přinesl domů a začal číst ...

Příběh začíná vcelku typicky. Ocitáme se v malé vesnici, jejíž obyvatelé prakticky neznají dobrodružství, moc necestují a mají rádi ohňostroje (co mi to jen připomíná - že by Dno pytle ?). Na scéně se objevuje budoucí hlavní postava - Rand. A pak už to jede podle nalinkovaného scénáře - tajemná minulost, největší záporák si na našeho hrdinu brousí zuby, protože on je ten jediný, kdo ho může ohrozit. Setkání s kouzelnicí Moirain ... napadení vesnice a její nucené opuštění. A pak cesta, návštěva ďábelského města, náhle se projevující tajemné schopnosti ... prostě klasický "Hollywoodský" scénář. Nuda, šeď, znechucení a následné odložení knihy něco málo po polovině. Ovšem takto otevřené to nechat nelze. Vyšla Paní Jezera a tak jsem si trochu zpravil chuť (přece jenom Sapkowski je trochu jiná třída). A v dobré náladě jsem se ke knize vrátil, abych ji po několika desítkách stránek znovu odložil. Dnes jsem ji s velkým sebezapřením dočetl a musím říci, že na další díl (který bude možná lepší, nevím) se ale ani trochu netěším. Co by tak Jordan mohl ještě vymyslet? Stane se Rand skutečným Drakem znovuzrozeným a převezme meč z nějaké té podivné pevnosti? Asi ano, alespoň to tak vypadá. Mě je to ale už jedno. Nezajímá mě to, protože dál tu ságu číst nehodlám. 

Proč je ta kniha tak špatná? Je to snad tím, že děj vypadá tak nějak "nepřirozeně" a "uměle"? Že jsem se nedokázal vžít do postav a jejich problémů? Že Jordanův styl popisování míst, postav a událostí je tak podivný, že nakonec stejně nevím, jakým že způsobem se to vlastně vyhnul ráně a jak vypadá místo, do kterého právě dorazili? Je to snad tím, že Jordan nemá "Boha" ale "Světlo", které je postavami vzýváno tak desetkrát na stránce (no to zase přeháním, ale věčné Světlo!, Díky Světlu, U Světla mě ale opravdu štve)? Taky to může být tím, že překladatelka použila při překladu fráze "Don't be silly" hezky znějící Nebuď labuť, kteréžto mne napoprvé docela pobavilo, ale při takovém desátém opakování už pěkně vytáčelo. Nevím. Vám se kniha možná bude líbit. Děj si tak klidně plyne, semtam se děje něco opravdu zajímavého a má to relativně spád. Ale svou obvyklou frázi "potěší a neurazí" na tuhle knihu prostě použít nemohu - mě tedy rozhodně nepotěšila.

Napsal (c) Jan Čeřovský, 20.6.2000