Eigean evelienn deireadh

Svět tak jak ho známe se řítí do záhuby. Nebude to dlouho trvat a lidstvo jako rasa zdegeneruje. Vrátíme se o tisíce let nazpět. Ne však technikou. Vrátíme se do této doby povahou, chováním. Lidská rasa neodvratně spěje k barbarství. Začínáme se chovat jako zvířata. Zabíjíme se navzájem. Jednotlivé národy se nenávidí na smrt. Stejně tak se nenávidí lidé různého náboženského vyznání v jednom národě. Lidstvo vynakládá prostředky, které by dokázaly nasytit hladovějící a pomoci trpícím, na zbrojení. Ani magický rok 2000 nepřinesl změnu. V to, že změny přijdou až s novým tisíciletím, tedy rokem 2001, již vůbec nedoufám.

Proč jsem nazval tento článek slovy které pochází z knih A. Sapkowského a v překladu znamenají Vše končí? Odpověď je vcelku prostá. Dnešní doba a vývoj nápadně připomíná jeden ze stěžejních bodů Sapkowského díla – tzv. Aen Ithlinnespeath – věštbu Ithlinne aep Aevenien. “Nadchází čas Bílé Zimy a Bílého Světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh – Čas Konce. Svět zahyne v mrazu a neobrodí se, než východem nového slunce.“

Má smysl v době, která je kontrolována nadnárodními korporacemi, uvažovat nad údělem jednotlivce – člověka? Je vůbec možné, aby jedinec dokázal změnit směr, který lidstvo nastoupilo? Lze ještě vůbec věřit v mesiáše (nejen toho křesťanského, myslím spasitele obecně)?
V románu je to jednoduché. Zaklínačka Cirilla zdědí Hen Ichaer – starší krev. Je nadána neobyčejnou mocí. Má sílu a vůli změnit svět (jak, to se zatím neví; na další díl zaklínačské ságy marně čekáme). V reálném světě je to však jinak. Existují jedinci, kteří nejsou vázání na žádnou z vlád a disponují neobyčejnou mocí a obrovským množstvím peněz. Bohužel, až na několik vyjímek, se jedná o zločince. Jsou i tací, kteří mají moc a peníze, a přesto je nepovažujeme (tedy alespoň já ne) za zločince. Jedním takovýmto člověkem je například Bill Gates. Jeho miliardový majetek však zatím nebyl použit k žádné opravdové „akci“, která by dokázala změnit část světa opravdu k lepšímu. A že by to určitě šlo! Je pravda, že velká část majetku výše jmenovaného podnikatele jde každoročně na dobročinné účely. Není to však právě taková částka, aby se ulevilo svědomí a zároveň o trochu snížily daně? Toť otázka.

Původně jsem se chtěl věnovat fantasy literatuře. Tomu, jak dokáže ovlivňovat naše myšlení a jednání. Jako obvykle jsem se dostal někam úplně jinam. Možná drobek k tomu, zda není lepší utéci z reálného světa, který je plný zdánlivě (tedy já řešení neznám, asi nejsem spasitelem) neřešitelných problémů, do světa fantasy literatury. Ta je sice také plná snad ještě horších problémů než máme my, ale ty se vždy nejpozději do konce knihy či série knih vyřeší. Čtenář pak alespoň ztrácí jakýsi pocit marnosti, který ho naplňuje při sledování událostí v jeho vlastním světě.

Našli se i tací, kteří se chtěli ponořit do smyšleného světa fantasy a sci-fi ještě hlouběji, než to jde obyčejným čtení. Tito jedinci přišli na to, že se do světa ve kterém se kniha odehrává vžijí nejlépe, pokud se lidově řečeno „sjedou“ některou z běžně dostupných psychotropních látek. Pak lze chápat velkou oblibu knih Tolkienových či A. C. Clarka mezi touto sortou lidí. Kam ten svět spěje. Co se to děje, když si mladá generace dokáže věci dokonale „vizualizovat“  jen pod vlivem drog nebo při jejich sledování v kině / televizi ? Dost mne také „dostala“ zpráva, že Stephen King napsal valnou většinu svých knih opravdu hodně nadopovaný. Mnoho autorů konečně pochopilo, proč jsou jeho knihy oslavovány pro dokonalé vykreslení zmatených stavů mysli a stavů paranoidních. Jen doufám, že ho nová generace autorů nebude následovat …  

Jan "Belcarnen" Čeřovský