Základní principy vyvolávání kouzel /
použití magie
- Metoda
Vůle a Slova
Prosazována především Davidem Eddingsem. Spočívá v tom, že v mysli
utvoříte představu toho, co chcete učinit. K aktivace myšlenky / vůle
pak dojde pronesením slova. Jakého slova, na tom naprosto nezáleží. Pro
usnadnění je vhodné použít slova, které má nějakou souvislost s tím,
co chceme provést (tj. oheň pro fireball atp.).
Tato metoda popírá vliv jakýchkoliv gest, magických kruhů či dlouhých
litanií na vliv či účinnost kouzla. Proto není také příliš používaná
(myšlenka a slovo jsou příliš rychlé, autor občas potřebuje, aby
hrdina „odříkal zaříkadlo v poslední chvíli“ či naopak
„nestihl umístit poslední ze svíček do pentagramu“.
- Metoda
zaříkadel
Vůbec
nejpoužívanější způsob kouzlení. Čaroděj odříká naučené kouzlo
či kouzlo přečte ze svitku. Délka tohoto zaříkadla obvykle závisí na
tom, o jak mocné kouzlo se jedná. Někteří autoři fantasy literatury
(např. R. E. Feist) vymysleli spoustu zajímavých pravidel. Např. Feist
tvrdí, že kouzla tzv. Nižší stezky, která mají za úkol zranit cíl,
či mu nějak jinak ublížit, nelze odříkávat jinak než čtením
svitku. Je to prý proto, že kouzlo potřebuje ohnisko, ze kterého prýští
destruktivní síla. A proto nemohou tato kouzla použít mágovo tělo jako
ohnisko. Protože by však hrdina Feistova románu nemohl stále tahat
spousty svitků, je mu dána do vínku magie tzv. Vyšší stezky, která
tyto ohniska neuznává, aby se nakonec zjistilo, že žádné stezky magie
neexistují a všechno je vlastně pouhý trik (viz. slova Nakora, modrého
jezdce).
- Metoda
modliteb
Používána
především kleriky, vyskytuje se téměř ve všech fantasy knihách, kde
je na scéně nějaký klerik / kněží / paladin. Spočívá na teorii, že
magickou sílu sesílá jakási forma boha (ať již dobrého či zlého), přičemž
o toto seslání moci prosí kněží formou modlitby. Tato metoda byla
velice krásně popsána a používána v sériích Elénia a
Tamuli D. Eddingse, kde bohové měli své vlastní rozmary a dali se
dokonce „ukecat“, aby kouzlo či zázrak seslali bez dlouhých litanií.
- Metoda
„bez pomůcek to nejde“
Občas
se objeví kniha, ve které kouzelník nemůže sesílat kouzla jinak, než
za použití speciálních pomůcek. Dotyčná pomůcka může být pro každé
kouzlo jiná, nebo může jít o jeden univerzální „sesílací“ předmět,
jako je například kouzelníkova hůl. Pokud jde o univerzální předmět,
pak ten obvykle obsahuje magickou energii (manu), která se musí doplňovat
(metody jsou různé, obvykle jde o jakýsi pramen moci / energie – A.
Sapkowski, zde však bez předmětu, kouzelník přímo saje manu do svého
těla). Tento sesílací předmět bývá obvykle mágovým nejcennějším
majetkem a dědí se z otce na syna, či ho mág obdrží po dokončení
kouzelnické školy.
Seslání kouzla s pomocí pomůcky obvykle spočívá v jednoduchém
máchnutí předmětem (typicky holí) či vrhnutím předmětu na cíl
(speciální druh nerostu, do kterého přešla magická moc, se přemění
v ohnivou kouli).
|