Je neděle, 2. září 2001. Před pár hodinami oficiálně skončil letošní Bohemiacon. Jaký byl? Stál vůbec za návštěvu? Tyto a další otázky se pokusím v několika následujících řádcích zodpovědět.
Tak tedy ... Bohemiacon z pohledu Belcarnena začal ...

v pátek 31. srpna odjezdem z Prahy. Původní předpoklad, že se nás sejde sotva šest na hromadnou slevu, se jaksi nepotvrdil. Vlakem nakonec vyrazil celkem čtrnáctičlenný dav pod vedením Keplíka a Gudrun ...
Právě ti do Ústí nad Labem spěchali nejvíce a NUTNĚ zde potřebovali být do šesti hodin. Myslel sem, že v tu dobu začíná nějaká velice zajímavá (či dokonce jejich) přednáška. Skutečnost byla podstatně prozaičtější. Na šest hodin byl rezervován stůl v restaurantu U Šťastného vlka :-)
Tento nápad ukázal se býti více než dobrým. V Ústí jsme se hned na nádraží shledali se zbytkem "Elfconí" skupinky. Dav takto posílen vyrazil užít si večeři a přivést se do stavu mentální inkompetence způsobené požíváním fermentovaných lihovin (viz. Červený trpaslík, který byl na celém conu probrán tam a zpátky nejednou). Večer probíhal v duchu družných debat, probírání novinek a podobně. Konečně sem také zjistil, proč je Wellovo jméno v poslední době stále méně slyšet ve společnosti slov "Film Pán Prstenů" a stále více jen v kombinaci se slovem jedním ... "Iva" :-)
Po výborné večeři (ňamky pstroužek na másle) došlo k radikálnímu přesunu do přilehlé čajovny. Atmosféra se v šeru a za přítomnosti svíček spolu s vonnými čajíky ještě vylepšila. Bohužel nic netrvá věčně a přišel čas se rozloučit. Část lidu vyrazila ke Skogenům domů, zbytek pak na poměrně vzdálené vysokoškolské koleje.
Po strastiplné cestě jsem ulehl do spacáku na místečku, které sem si v tělocvičně zabral. A v mírném šumu tichých hlasů dalších obyvatel tělocvičny se chystal usnout. Idyla byla trošku narušena příchodem členů literárního workshopu, kteří hlučeli opravdu vydatně :-) Vše se nakonec povedlo a já upadl do spánku ...

V sobotu jsem se probudil relativně brzo. Po čekaní na ostatní spáče se konečně vyrazilo na vlastní "conání". Tedy ... nejprve se samozřejmě zašlo na nějakou tu ranní baštu. Hned poté navštívil sem svou první přednášku - Proměna člověka ve zvíře v podání Ivany Kuglerové. Přednáška byla hodně  zajímavá a podána velmi příjemnou formou. Ivana Kuglerová je bez všech pochybností vycházející hvězdou českého fantasy literárního nebe a určitě se o ní v průběhu toho reportu ještě zmíním (případně o jejím společníkovi - velkém černém psovi :o)
Hned po Proměnách následovala přednáška Vlado Ríši na téma Co nového v Ikarii? Ač bych to nečekal, poměrně hodně mne zaujala a pobavil sem se při ní.
Ještě zábavnější však byl Workshop, kde tým autorů nevybíravě hodnotil a kritizoval povídky došlé do soutěže. Jak může potvrdit Aelirenn, s kritikou si hlavu opravdu nelámou. Raději jim nikdy nic nepošlu :-)
Po workshopu následoval obídek a následně velké dilema - jít na přednášku Františky Vrbenské nebo do kina na promítání snímků od Jiřího Trnky a Jana Švankmajera? Nakonec přeci jen zvítězilo kino a nelitoval sem. Švankmajerův Zánik domu Usherů je vizuálně dokonale zpracované dílko, u kterého při Čepkově sugestivní četbě textu E.A. Poea běhá mráz po zádech.
Naštěstí se nám podařilo po skončení promítání stihnout několik posledních desítek minut již zmiňované přednášky Františky Vrbenské o Australských mýtech. A byla to přednáška jako už tradičně skvělá. Františka dokonale ví, co posluchače zajímá a jak je zaujmout... škoda že na přednášku nezbylo více času, určitě by dokázala mluvit nejméně další hodinku.
Ovšem onu hodinku sem strávil pobíháním po budově a sledováním všeho co se dělo. Trávil sem tak volný čas do začátku divadelního představení s velice zajímavým názvem - Mrtvá.
Divadlo bylo ... zvláštní. Velmi hezky zpracované, s vychytanými "efekty", zajímavým dějem a hodně slušnými výkony herců. Celkově opravdu velice ... zvláštní. A právě takové věci a lidi mám rád, takže sem si představení hodně užil.
A jelikož se přiblížil večer, následovala menší večeře a příprava na část Conu v programu označenou pouze jako Ceny a tombola. A právě tato část byla snad to nejlepší (co se programu týče) z celého Conu. Předávání cen totiž začalo představením místní šermířské skupiny Acheron. Ta předvedla moc pěkné a velice vtipné divadlo ze světa artušovské legendy plné výborných vtípků a hezky provedených soubojů.
Následovalo předávání cen z povídkové soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera. Samo předávání bylo jedním velkým a skvělým divadlem. Tím však program nekončil. Na řadu přišla anketa Bohemiaconu o nejlepší nakladatelství, web a osobnost okolo sci-fi. A jaké jsou výsledky?
Osobností se stal Mostecký, vydavatelstvím Straky na vrbě pod vedením Michaela Bronce a webem pak Sarden s Pagim v čele.
Vítězná osobnost se pak ujala čestného úkolu - moderování tomboly. A že se vydařila :-) Sice sem nic nevyhrál, ale byla to velká zábava.
Zlatým hřebem večera měla být předpremiéra Spielbergova filmu AI. Bohužel k ní nemohlo dojít, protože byla zatržena přímo ze sídla Warner Brothers v Londýně (jak nám bylo sděleno). Tento snímek byl tedy nahrazen animovanou Divokou Planetou ze 70. let, jež mne bohužel příliš nezaujala. Vyrazil jsem tedy směr vysokoškolské koleje spinkat ...

I v neděli sem vstával brzo a dorazil na místo conání v době, kdy zde ještě v podstatě nikdo nebyl. Po pár desítkách minut jež sem si vyplnil čtením začal další bod programu - beseda s autory Bohemiaconu. Tuším že byla položena celkem jedna otázka :-)
Mile mne překvapilo zařazení klasického snímku Vynález zkázy (který v sobotu běžel paralelně s divadlem a tak sem o něj přišel) do zbytku nedělního programu. Filmeček je to výborný a nádherně ukrátil čekání na vlak ...

Pár minut po poledni jsme tedy už zase seděli ve vlaku a hnali se tentokráte směrem ku Praze. Bylo po conu ...

A jaký tedy byl? Zaslechl sem spoustu stížností. Od "nic moc atmosféry", přes "nudný program" až po sprostá slova. Spousta lidí tedy se mnou nebude souhlasit, ale já si Bohemiacon užil. Nejel sem totiž za programem (který sem před pátkem vůbec neznal). Chtěl sem se vidět a popovídat si s přáteli, vidět zase pár fajn lidiček z netu ... a toto vše se mi splnilo ve vrchovaté míře. A nakonec i z programu sem si, jak je uvedeno výše, vybral to své.

P.S. Slíbil sem ještě se vrátit k Ivaně Kuglerové. Na conu sem po pozorném přečtení zakoupil její sbírku básní pod názvem Oči opilých barakud. Do odjezdu byla přečtena znovu snad pětkrát. Pokud ji uvidíte na pultě knihkupectví, minimálně se podívejte. Dost možná podlehnete kouzlu těch veršů a sbírka zaujme čestné místo ve vaší knihovničce.

Napsal Jan Čeřovský, 2. září 2001
E-mail: Cerovsky@jcsoft

Použit úryvek z básně Myšky, napsala Ivana Kuglerová, vyšlo ve sbírce Oči opilých barakud. Vydalo nakladatelství Straky na Vrbě (Michael Bronec, Horáčkova 1208, Praha 4, 140 00) v roce 2001