"Co mám dělat?" zeptal se malý princ.
"Musíš být hodně trpělivý," odpověděla liška. "Sedneš
si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat,
ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si však
budeš moci sednout trochu blíž..."
Vždy když mi není nejlépe utíkám ke knížkám. K
těm spoustám bílých stránek popsaných droboučkými písmenky, jež tvoří
slova, věty ... příběhy. Proč pro mne, pro nás lidičky, znamenají knížky
tolik? Upínáme se na sny jež vkládají do našich myslí. A sníme během
dne o věcech jež nemůžeme mít. Nebylo by snad lepší zahodit knihy někam
do dáli a věnovat se věcem jež mají smysl? Snažit se vyplnit přání která
jsou reálná, dělat věci užitečné, být s lidmi kteří to potřebují ...
?
Určitě ... téměř určitě ... ano. Ale my máme své knihy. Já mám Malého
prince, Pána Prstenů, Růži pro Algernon, ... A místo užitečných věci, místo
toho abych se bavil, se utápím ve stovkách, tisících písmenek. Víří
kolem mé hlavy, zabodávají se do mozku jako ostré rampouchy ... brrr ... kam
sem se to zase dostal ...
Co je kniha? Řada malých značek. Nic víc. Je na čtenáři, aby z nich sám vyvodil tvary, barvy a city, jimž tyto značky odpovídají. Na něm závisí, je-li kniha matná nebo skvělá, ohnivá nebo ledová.
Snažil sem se najít někoho, kdo by se postaral o
tento web. Někoho, kdo bude pravidelně aktualizovat stránky o filmu Pán
Prstenů, překládat články, vkládat nové fotky. Někoho, kdo se postará o
sem tam nějaký nový zajímavý článek, bude řešit technické potíže s
provozem. Po pravdě ... chtělo to minimálně človíčky dva. Jenže mnohem
lehčí říct než udělat. Každý druhý vám něco slíbí. Dostane do pařátů
celý web, pár dní budou novinky častější než "za mé éry".
Pak se vše zpomalí a po nějaké době si uvědomí, že mu to všechno jen žere
čas a že z toho vůbec nic nemá. A tak stránky poběží setrvačností a
nic nového se nepoděje. A tomu se chci vyhnout. Každopádně ... je li tu někdo,
kdo by se rád podílel na článcích, překladech ... ozvěte se. Nenabízím
nic. Jen dobrý pocit z toho, že děláte věci, které spousta lidí velmi
ocení. Toť vše. Musí to stačit ...
It is the duty of every man of good will to strive steadfastly in his own little
world to make this teaching of pure humanity a living force, so far as he can. If
he makes an honest attempt in this direction without being crushed and trampled under foot by his contemporaries, he may consider himself and the
community to which he belongs lucky.
Je tomu už hezkých pár dní, co sem tyto stránky
"v návalu deprese" prostě a jednoduše odstřihl od vás, od čtenářů.
Nevydržel sem to dlouho. Vše se tak nějak spravilo a web znovu rozjel. Tak
akorát na začátek školy. Během toho týdne sem si ujasnil spoustu věcí
(například že tyto stránky používám jako jakýsi podivný filtr svého
osobního života, jak můžete vidět i právě teď). Mimo jiné také to, že
dokud tu budu, stránky nepřestanou fungovat. Ale jeden člověk je málo -
nejen pro provoz webu. Znovu apeluji na vás, na čtenáře. Každá pomocná
ruka je vítána. Vaše texty, obrázky, skladby, videa ... to vše zde může být
pro potěchu ostatních. Stačí trocha chuti podílet se na tom co sem začal.
Bude potřeba, aby rozumě začala fungovat i jiná část stránek než jen
informace o filmu Pán Prstenů. Po vánocích se na
tyto stránky naženou stovky lidiček, kteří film viděli, moc se jim líbil
a považují se za velké znalce Tolkiena, ač vůbec nečetli knihu. Právě ti
zaplní onu filmovou sekci a je mi jasné, že mne dokonale znechutí jejich
komentáře a poznámky. Protože oni nevědí "jak to bylo doopravdy"
a jen těžko je donutím přečíst si knihu.
Mám moc rád tenhle obrázek. Skutečně vystihuje to
co můžete nalézt v knize. Pocity dvou malých hobitů v davu ukrutných skřetů,
Uruk-hai ...
Walking down this well known street
turning 'round for ladies feet
like you did so many years ago
sitting in that street cafe
where you had your cup of tea
come on boy don't get sentimental now
everything changed but you didn't move on
and the only fact is
that you're fifteen years older now
No use to turn out the lights
you feel so depressed inside
when you think of your wasted years at night
Standing in your discotheque
look since hours straight ahead
play the part of some young and lonesome star
introverted more and more
waiting for a small hello
people next to you they seem so far
but deep inside you made love to the world
'cause your imagination
was bigger than reality
No use to turn out the lights
you feel so depressed inside
when you think of your wasted years at night |
When you came into that town
you found everything so fine
all your projects shall be realized
but your day-dreams strangled you
kept you from what you had to do
and life went on while you wereśysed
heaven knows you would give all you have
for the change to go back to those days for a new beginning
No use to turn out the lights
you feel so depressed inside
when you think of your wasted years at night
Walking down this well known street
turning 'round for ladies feet
like you did so many years ago
sitting in that street cafe
where you had your cup of tea
come on boy don't get sentimental now
everything changed but you didn't move on
and the only fact is
that you're fifteen years older now
Better you leave the places of your past
'cause dreamers love cities and citie hate dreamers
No use to turn out the lights
you feel so depressed inside
when you think of your wasted years at night |
Pomalu ale jistě vás přestanu obtěžovat svými úvahami.
Tak jako tak je tu jen pár lidiček kteří mne znají natolik dobře, aby jim
tento text něco skutečně sdělil. Těm ostatním se omlouvám, že jsem
zabral jejich drahocenný čas, pokud tento text četli až do konce.
A omlouvám se i těm kdož nevládnou angličtinou. Spousta citátů, textů
skladeb, ztratí po překladu hodně ze své přitažlivosti. Snažím se tomu
vyhnout a používám je proto v originále. Pokud vás to opravdu zajímá, najděte
si někoho, kdo vám tyto texty přeloží. Nebo ještě lépe ... věnujte se
studiu angličtiny. Věřte mi, bude se vám to více než hodit...
Víte co je strašlivý pocit? Když si uvědomíte, že
žijete více "virtuálně" než ve skutečnosti. Když přepočítáte
své "přátele" a uvědomíte si, u kolika z nich znáte jen e-mailovou
adresu nebo nick na některém z diskusních serverů, v nejlepším případě
telefonní číslo pro posílání SMS. Vždy se mi pak vybaví
jedna scéna z dnes již kultovního snímku Matrix ...
"One of these lives has a future..."
A i tyto fotky vystihují co je to "život v
kyberprostoru" ...
Citace pocházejí z Malého prince (Antaine de
Saint-Exupéry), z knihy The world as i see it (Albert Einstein) a skladby
Wasted Years (Deine Lakaien). Autorem citátu od knihách je France, poslední
citátek samozřejmě ze scény výslechu ve filmu Matrix.
Napsal Jan
"Belcarnen" Čeřovský, 6. září 2001
E-mail: cerovsky@jcsoft.cz
|