GameCon 2003

aneb GameCon ve znamení Hobitů

Čtvrtek

Hobiti, kteří nám na GameConu pravidelně vaří, se letos nějak rozprchli, a tak si někteří z nás vezli s sebou naše osobní kuchaře. A tak se stalo, že jsem Masarykovou třídou ve starém dobrém Olomouci kráčel vstříc DDM nikoliv sám, jak tomu bývalo často dříve, ale se Sang Am. A protože to je (jako všichni hobiti) ukecané stvoření, občas se zde ke slovu dostane také.
Při vítání se a rozmlouvání s ostatními PJi panovala uvolněná atmosféra. Bylo v ní cítit především těšení se na další ročník, na to, že tak dlouho připravovaný GameCon už začal, a (oproti ostatním ročníkům tak trochu výjimečně) nebyly cítit žádné větší obavy ze soutěžního dobrodružství, ve kterém se obvykle vždy na poslední chvíli najde nějaký zásadní zádrhel.
Všichni cítili, že GameCon bude letos tak trochu jiný. Hráči i PJové si vybojovali, aby nebyl GameCon spojen s Festivalem Fantasie a Parconem, ale aby se pořádal samostatně a na tradičním místě. Ovšem díky tomu jsme my všichni dohromady museli hledat dostatečně dobrý program pro ty hráče, kteří přijeli hlavně kvůli turnaji v DrD, ze kterého však mohli hned vypadnout. V přízemí se tedy usadili Moorboyz s deskovými hrami, a vedle nich se konaly pravidelně přednášky, do nichž se z velké míry zapojili i PJové.
Jinak vše bylo tradiční. Včetně zpoždění. Bouchimu se porouchala databáze, nešla spravit, k tomu mechanika odmítala přijmout CD, a to vše mělo za následek, že nešly vytisknout seznamy přihlášených a seznamy k ubytování. Vše se operativně vyřešilo, ale vyžádalo si to mnoho desítek minut času. Prezence se trochu vlekla, a aby mohli být odbaveni všichni, skončila až chvíli po slavnostním zahájení. Hned po zahájení začala Lečova přednáška s názvem "Jak vyhrát GameCon". Po spoustě historek a rad z předchozích GC jsme se rozešli do pokojů na kolejích. Následoval ještě relativně krátký brífink a rozebrání družin. Pak ještě zběžná kontrola vybavení družiny a hurá do postele nabrat síly na zítřejší maraton.

Tak mě teda Wulf ukecal a jela jsem s ním na ten GameCon (do té doby jsem netušila, že něco takového vůbec existuje), jako jedna z osob, co má vařit PJům :o) Už na Hlavním nádraží v Brně jsem se setkala s podivnou grupou lidí (Moorboyz) a taky s Lečem a Katkou. Cesta proběhla celkem příjemně.
Když jsme dorazili do DDM, vyvalilo se na nás stádo šílenců (prý PJů) a Lečo a Wulf jimi byli pohlceni. Já a Katka jsme jen stály mlčky opodál a zíraly jsme na ně... Pak si nás dokonce i všimli a rázem se předháněli v galantnostech :-D ;-)
Pak jsme dostali úžasné cedulky s jménama (made by Melkor) a probíhaly nejrůznější organizační věci (příprava na registraci..). Před DDM se už shromáždily davy chtivých hráčů, ale většina PJů (včetně mě) se odebrala do Dášenky (jedna moc roztomilá hospůdka). Všichni tam nasávali pivo, jen já a Wulf Kofolu. Jo, abych se nezapomněla zmínit, moc dobře tam vaří!!! (to víte, já mališký hobitek ;-))
Ve tři měla začínat registrace, jenomže pořád jsme ještě neměli vytisknuté seznamy lidí.. já se sekerou v ruce a můj milý otrok Skála jsme hlídali u vchodu, aby nám nikdo nevnikl dovnitř dřív, než by nám bylo milé, a pak, když už bylo všechno KONEČNĚ přichystané, jsme vpouštěli dovnitř první nedočkavce…
Pořád přicházeli další lidi a lidi, takže teprve až někdy v osm jsem se dostala k tomu, že jsem se šla ubytovat na koleje a NAJÍST SE!!!
Slavnostní zahájení jsem díky jídlu prošvihla, takže mi ušla ona pověstná věta, o níž se všude mluví "..a tímto považuji letošní GameCon za zahájený!" :-(
Večer se pak PJové zhruba tak dvě hodiny hádali kvůli letošnímu soutěžnímu dobrodružství "Alexandrova pomsta", tak pak byli večer aspoň už hodní a šli brzo spát :-E

Pátek

První část soutěžního dobrodružství letos spočívala v tom, dojít na určité místo, zjistit určité informace, nalézt určitou osobu a pak adekvátně reagovat na události, které najednou získaly rychlý spád. Měla oddělit družinky nepoužívající hlavu, a ty, které se nechají příliš zmást falešnými stopami (které však byly celkem snadno odlišitelné od těch významných). To všechno musela stačit družinka za čtyři hodiny.
Měl jsem štěstí na skvělé družiny. Hned první - jeden velmi dobře zahraný šlechtic a dva vynikající hobiti. U hraní hobitů roleplaying často sklouzává ke schématu jídlo - jídlo - pití - jídlo, a není až tak obvyklé vidět dobře zahraného hobita. Přestože od tohoto schématu také nebyli často daleko, byli zahráni kvalitně a s nadsázkou. Celá družina se vůbec nenechala zvyklat falešnými stopami, docela snadno našli tu pravou, všude se chovali velmi slušně a brzy jsem poznal, že mají velice dobré šance na postup. Už jsem se s nimi potom při hraní nesetkal, tak na závěr jen doplním, že se bez problémů dostali až do třetího kola a při závěrečném hodnocení byli jedněmi ze žhavých kandidátů na první tři hodnocená místa, která jim unikla jen o vlásek.
Druhá družina byla o poznání slabší. Více pasivnějších hráčů, většinu času to táhli jen tři lidé. Nesbírali informace dostatečně dlouho a nechali se zmást falešnými stopami. Nicméně když pak narazili na tu správnou stopu, prováděli téměř neskutečné kousky, aby získali ještě další informace (rady v námluvách či věštění osudu, aby ovlivnily CP v jejich rozhodnutích). Nicméně nepočítali s některými Grenorovými schopnostmi, takže si nezískali důvěru osoby, po které pátrali. Přesto měli docela slušné šance na postup, a při rozhodování o postupech skončili jen kousek pod onou pomyslnou laťkou.
Třetí družina byli zkušení hráči z Prague by Night. Jak jsem o několik týdnů později zjistil, s některými z nich jsem se znal od vidění z Nyxu. Byla to opět excelentní hra, ale… měli trochu problémy se slepými stopami. Při pátrání po informacích je nenapadlo, že by mohl někdo něco skrývat, což byla pro ně chyba téměř osudová. Nicméně nakonec nalezli, co hledali, a dál si vedli opět excelentně. Nakonec získali i třetí místo.
Následoval brífink, rozhodnutí o postupech a rozdělení družin na zítřek, já konečně dojed večeři a zřítil se do postele.

Hned ráno (v sedm!) jsem byla vyhnána z postýlky a krátce na to se mi v mé roztomilé hobití noře usídlila první skupinka hráčů. Bylo moc úžasné pozorovat je, jak hrajou, a jak Wulf PJuje (nedivte se, nikdy předtím jsem se s DrD nesetkala), takže se mi vůbec ale vůbec nechtělo odbíhat do kuchyně vařit oběd, kafe, čaje…%-)
První den měl každý PJ celkem tři skupinky hráčů (s každou skupinou hrál čtyři hodiny). Hráli, hráli.. někteří dokonce až do půl jedenácté večer a já se nestačila divit, že jsou ještě v životaschopném stavu. A někteří dokonce ještě sebrali po další hádací poradě (o to, kdo postoupí) síly a šli do hospy.
Mám takový silný pocit, že kdybych na GameCon nejela, Wulf by mi tam asi umřel hlady. Ne proto, že by se o něho ostatní "hobitky" nějak špatně staraly, to vážně ne, přísun jídla byl zajištěný moc dobře, jenomže… ještě u večeře dojídal snídani, jak byl ponořený do hry!

Sobota

V pátek večer se dohodlo, že hra začne až v osm. Nejsem si však jist, zda to někdo sdělil hráčům. Když jsem byl v sedm upozorněn, že ti mí tam už čekají a rychle se vysoukal z postele, zjistil jsem, že dole už nikdo není. Tak jsem se zasoukal nazpátek.
Vzhledem k rozšíření na celou neděli jsme v sobotu měli jen jednu družinku v druhé části. Dobrodružství pokračovalo, postavy měly odhalit pravý stav věcí, zjistit, že svého protivníka tak lehko nezničí, získat klíč od věže a dostat se před ni. Předpokládali jsme, že to bude velmi snadné a rychle provedené. Nebylo. To, co jsme plánovali na půl hodiny někteří hráli hodiny tři.
Má družina na tom byla s probouzením se ještě lépe, než já. Bylo znát, že včera něco bouřlivě oslavovali. Sice poněkud těžkopádně, nicméně postupně splnili vše, co splnit měli. Tím, že se snažili vyhnout se boji, mi v jednu chvíli dokonce rozhodili dobrodružství a musel jsem trošku zaimprovizovat. Měli svéráznější roleplaying, ale občas se hůře shodovali uvnitř skupiny, nicméně bavili jsme se (snad) všichni. Moc šancí jsem jim však nedával.
Po hře jsem šel zase na brífink a přitom se najed. Zjistil jsem, že dopadli ještě velmi slušně. Z brífinku jsem utekl na vlastní přednášku a zůstal i na Raveninu "Hospodu", kde jsem si zahrál vesnického blázna, který se pořád všemu jen směje. Sang Am si tam zahrála kartářku.
Večer jsme si ještě s Moorboyz na chvilku zahráli naživo Capture the Flag, a když jsem pak zjistil, že si na práci už neposvítím, pokusili jsme se dohnat další PJe, kteří se vyrazili do města občerstvit. Jenomže kvůli komunikačnímu šumu jsme si předtím udělali několikakilometrovou procházku a solidně jsme se unavili, ještě než jsme tam dorazili, takže jsme po hodince zase odešli. Navíc ten styl hudby, jakou tam hráli, mi moc nevyhovoval...

Sobotní ráno všechno probíhalo zase v podobném stylu, jako předchozí den. Vstávání, vyhnání z pelíšku, hromada hráčů… Akorát měli PJové už jen jednu skupinku, se kterou hráli zhruba šest hodin druhou část Alexandrovy pomsty.
Večer (zase po hádacím brífingu PJů) se šlo zas někam.. tentokráte na diskotéku. Já a Wulf jsme původně chtěli zůstat na kolejích, jenomže pak nám praskla žárovka (Wulf se chtěl připravovat na další den GameConu = hrabat se v hromadě papírů a pročítat je), náš zapalovač měl u sebe Lečo, takže svíčkou jsme si posvítit nemohli.. nakonec jsme se teda vydali za ostatními… Byli jsme mobilem zainstruktážováni, kudy jít, takže nakonec jsme ostatní po několikakilometrovém bloudění (nejprve jsme se vydali úplně jiným směrem) našli. Ovšem tou dobou se má mysl už nacházela ve stádiu přicházejícího spánku, takže se omlouvám všem, kterým jsem se nemohla věnovat či komunikovat s nimi tak, jak by chtěli (a to tancování podle toho vypadalo taky příšerně %-)).
Při půlnoční cestě zpět na koleje se dala pozorovat noční obloha s nádhernými mráčky a ještě úžasnějším měsícem, jež byl téměř v úplňku.

Neděle

Dnešní den byl (zvláště pro hráče) plný očekávání.. Jánevímkolik skupin, co se dostali až do třetí části Alexandrovy pomsty, řídili tentokráte dva PJové společně. A taky šlo už vážně o kejhák. Nebylo vůbec snadné přesvědčovat Savaty či duchy, vyrábět lektvary, potýkat se s příšerami… Ale výsledek stál za to.
Tímto končila úloha hráčů, ovšem PJové měli ještě jednu velice důležitou věc před sebou.. museli vybrat vítěze letošního mistrovství ČR v DrD! No, bylo velice zajímavé je pozorovat, jak se hádají!
Co dodat? Snad jen… to se prostě musí zažít ;-)

Má sobotní skupina postoupila a bylo rozhodnuto, že ji budu společně s Melkorem pánovat. Byli v daleko lepší formě, než v sobotu, všechny problémy rychle řešili levou zadní, snažili se vše udělat co nejrychleji, využívali každého zdroje informací, hýřili nápady. To nakonec rozhodlo také o tom, že skončili jako druzí.
Po obědě následovala bouřlivá debata nad tím, kdo postoupí. Téměř všichni finále úspěšně dohráli, z toho pět skupin si při řešení problémů počínalo velice vynalézavě. Nalézt mezi nimi vítěze bylo dost těžké, ale po hodině a půl hádání jsme nakonec našli takové řešení, se kterým většina PJů souhlasila.
Následovalo slavnostní zakončení, vyhodnocení vítězů... a GameCon byl u konce. Byl jsem překvapen, že tak rychle utekl, a nápad protáhnout to i přes neděli nebyl vůbec špatný. Dokonce mne překvapilo, kolik hráčů na slavnostní zakončení počkalo - hlavní sál byl narván k prasknutí.

GameCon 2004

Devátý GameCon skončil, ale už teď se debatuje o podobě výročního desátého. Jestli to vyjde, máme se všichni nač těšit. Uvažuje se o nesoutěžním hraní různých dobrodružství, pokračování ve hraní dobrodružství i po vypadnutí ze soutěžního hraní, kromě DrD (a snad i DrD+) si budete moci vyzkoušet GURPS nebo i Vampire the Masquerade, přičemž tyto hry budou připraveny a podány tak, aby si je mohli zahrát i ti, kteří ta pravidla vůbec neznají. Nicméně všechno tohle budete mít, jen pokud se přihlásíte předem a zaškrtnete to v přihlášce... Více byste se měli dozvědět v Dechu Draka na přelomu roku.
Takže... na příštím GameConu naviděnou!

Král je mrtev, ať žije král!