Úvodní stránka
TolkienCon 2017 >>
Články, zprávy (562)
Nejnovější fotografie
Vaše recenze (470)
Základní informace
Obsazení - herci
Archiv fotografií
Ukázky a další videa
Místa ve filmu
Hudba
Poradna (50)
Výuka elfštiny
Něco ke stažení
Temné zvěsti
Diskusní fórum
Názory, úvahy
Komentáře k filmu
Adresář LOTRů (619)
Bannery webu
WebRing
Odkazy

Kdo jsem já ...
Fantasy novinky
Bazar knih Tip!
Autoři a díla
Povídky,recenze
Fantasy galerie
Fantasy odkazník
On-line chat
Testy a ankety
Filmy a seriály
Hudba
Počítačové hry
Download

Do oblíbených
WAP verze (info)
Výchozí stránka

Kontaktní mail:
Cerovsky@jcsoft.cz

Zde může být
VAŠE reklama !


Filmy online
CSFD.SK
Trailerzone
Pevnost
2002zy
Stránky o Dračím Doupěti
FantasyGalerie
MusicZone
Další weby...

Stránky si právě
prohlíží 430 lidí

Celkem návštěvníků
12595154

English version here

Nejen o víně vážně i nevážně...


[ <<< Další článek ] [ Všechny články ] [ Předchozí článek >>> ]

Belcarnen
4.9. 2003
Posvěcující mýtus J. R. R. TolkienaVerze pro tisk

Nedávno uveřejněný článek "Pán Prstenu nebo jeho otrok?" způsobil větší poprask, než jsem sám čekal. Diskuse se poměrně "vyhrotila" a sklouzla někam trošku mimo. Každopádně do komentářů přidal Arg přepis jednoho velmi zajímavého článku, který zde uveřejňuji nyní. Doufám, že se najde někdo, kdo jej ocení a přijde mu zajímavý. Tento web se sice zaměřuje především na filmové zpracování Pána prstenů, ale nebude tomu tak navždy. Pokud rádi čtete i něco jiného než jen články typu "dějové změny v Návratu krále", mohl by vás zaujmout i text "Tolkien – luddita a technofobie ve Dvou věžích" nebo "V rostoucí temnotě - Skutečný svět potřebuje Někoho, kdo ponese prsten". Rozhodně to neberte jako nějakou náboženskou agitku, k tomu mám daleko :-)  (Belcarnen) 


Posvěcující mýtus J. R. R. Tolkiena.

Rozhovor s Bradleym Birzerem o náboženské symbolice v pozadí Pána prstenů.  
(HILLSDALE, Michigan, 29. srpna 2003; Zenit.org.)

„Spisy i život J. R. R. Tolkiena svědčí o jeho víře, že pravdivý mýtus nám otevírá oči, abychom viděli věci v jejich prapůvodním určení – jaké byly než došlo k Pádu“.

Tohle vyjádření patří Bradleymu Birzerovi, odbornému asistentovi na Hillsdale College, který napsal knihu „J. R. R. Tolkien’s Sanctifying Myth: Understanding Middle-Earth“ (vyšlo u ISI Books). B. Birzer poskytl ZENITu rozhovor, kde sděluje své náhledy o tom, jak Pán prstenů vznikal z křesťanských kořenů, z nichž mu dal Tolkien vyrůst.

Otázka: Jakým způsobem vytváří Tolkienovo katolictví jeho pohled na svět a jeho literaturu?
             Odpověď: Tolkien napsal v jednom dopise z roku 1953 blízkému příteli, že Pán prstenů je nepochybně v zásadní míře náboženským a katolickým dílem; byl takovým zprvu nevědomky, ale při druhém přehlédnutí už vědomě. A Tolkien byl upřímným a praktikujícím katolíkem většinu života. Jeho syn Michael řekl, že katolictví „pronikalo vším jeho myšlením, vším, čemu věřil, i vším ostatní“ (pozn. překl.: jeden z Tolkienových synů byl katolickým knězem).

            Tolkien si svou víru opravdu nenechával pro sebe. Jednou na shromáždění oxfordských profesorů – v době, kdy bylo velmi nepopulární se šířit o své náboženské orientaci – prohlásil, že ačkoli miluje svůj akademický obor, totiž filologii, ke spasení jí není potřeba (pozn. překl.: J. R. R. T. se také podílel na překladu tzv. Jeruzalémské Bible do angličtiny). Ovšem Tolkien býval při vyjadřování své víry o mnoho opatrnější než jeho nejbližší přítel C. S. Lewis.   

            Tolkien byl přesvědčen, že opravdový křešťan má být spíš něco jako umělec, a ne propagandista. Jinak řečeno, Tolkien ve svém akademickém i mythologickém díle dost důrazně hájil, že člověk by měl zapojovat to, čemu T. S. Eliot říkal „moral imagination“. Měl by hledat hodnotnější, nadčasové pravdivé skutečnosti, ale nechávat je zazářit v novém světle.   

            Takový umělec se stává „druhotným stvořitelem“, sám učiněn podle obrazu Boha, Stvořitele. Důležité je, že lidská představa o druhotném stvoření obnáší oslavu Stvoření, a nikdy jeho zesměšnění či zkažení.

Tolkien odmítal myšlenku umění pro umění nebo vymýšlení novot jen kvůli nim samým. Na pravdu, která je samostatná, se tento umělec dokázal díky svému zvláštnímu podarování napojit. Zneužívat daru umělecké dovednosti pro proslavení sebe samého znamená udělat z kouzelné moci vlastní manipulační a ovládající sílu. 

Otázka: Které náboženské symboly v legendách Tolkienovy Středozemě jsou nejdůležitější?

Odpověď: V Pánovi prstenů je několik náboženských symbolů. Já mám nejradší elfský lembas, „chléb na cestu“ či „chléb života“. Z jednoho kusu vyžije jedna osoba celý den. Tolkien napsal, že „nasytil vůli“, a bez něj by ani Frodo ani Sam nedokázali přejít přes Mordor a vylézt na Horu osudu. V Tolkienových očích nebyl žádný dar od Boha větší než skutečné Tělo a Krev Krista. „Stavím před Tebe to nejláskyhodnější na světě: Nejsvětější Svátost“, napsal Tolkien svému synu Michaelovi. „Tady nalezneš dobrodružství, slávu, čest, věrnost a opravdovost všech svých lásek na zemi“.         

Tolkien jednou prodělal svaté vidění při modlitbě před Nejsvětější Svátostí. „Zaznamenal jsem či pomyslel na Boží světlo, a v něm se vznášelo jediné smítko prachu (anebo miliony zrníček, z nichž se má pozornost zaměřila jen na jedno), bíle zářilo díky jedinému paprsku toho světla, které v sobě měly oba“. Tolkien také spatřil svého anděla strážného, a to ne jako prostředníka, nýbrž jako výraz „vlastní Boží péče“ (pozn. překl.: viz Matoušovo evang. kap. 18, verš 10).  

Jsou tu ještě jiné křesťanské symboly. Frodo, Gandalf a Aragorn představují tři různé Kristovy „úřady“ (pozn. překl.: o „úřadech“ Kristových viz J. Heller: Bůh sestupující; vyšlo v nakl. Kalich): kněžský, prorocký a královský. Každá z těchto postav osobně čelí riziku pro dobrou věc; každá je odhodlána položit života za svého bratra. 
            Když Gandalf zápasí s balrogem, nejen že přijímá smrt, ale též vyslovuje jméno svého pána, Tajného ohně. Podle Tolkienova sdělení jednomu příteli Tajný oheň znamená Svatého Ducha.

V Pánovi prstenů se vyskytuje také několik mariánských postav. Myslím, že nejdůležitější je Elbereth, Vala čili archanděl, jíž Sam vzývá, když vbodne elfí meč Žihadlo do Oduly. Jak Tolkien přiznal, Kristova matka mu dala veškeré ponětí, které měl o „kráse majestátní a prosté“.    

Otázka: Jak Tolkien podává společenský a etický pohled na svět pomocí mýtu?
             Odpověď: Protože se Tolkien dotýká nadčasové pravdy, není ani možné, aby nevypovídal o těchto otázkách. Mýtus se, jak Tolkien věřil, dotýká každého jednotlivce na velmi hluboké úrovni. Tím pádem lze mýtus, je-li s ním nakládáno špatně, snadno zneužít, jako například Rochard Wagner (pozn. překl.: ?!) nebo Adolf Hitler. Pravdivý mýtus však čerpal inspiraci z Kristova vtělení, smrti a zmrtvýchvstání. Tolkien napsal ve své akademické eseji „On Fairy-Stories“, že odmítnutí Kristova příběh povede buďto ke smutku nebo k zlobě.  
             Otázka: Ve své knize píšete, že Tolkienův mytický svět je ve skutečnosti pravdivější než ten, o němž si myslíme, že ho vidíme každodenně kolem sebe. Můžete to nějak krátce vysvětlit? 
             Odpověď: Teprve od osvícenství intelektuálové hromadně přešli ke studiu světa hmotného na úkor studia světa duchovního. ale člověk je „to metaxy“, „to mezi“. Je tělem i duchem. Nedbat jednoho na úkor druhého znamená kymácet se na pokraji bludu, a výsledky tohohle falešného materialismu máme všude kolem sebe: gulagy, vyhlazovací tábory a popraviště jsou jejich bezbožnými památníky. Bůh při početí Ježíše nevstoupil do člověka – Bůh se stal tělem. Duše a tělo se staly jedním. Tolkien a Inklingové, v katolické a romantické tradici, o které se opírali, odmítali scientistický pohled na svět. Tolkien věřil, že mýtus nám otevírá oči, abychom viděli věci v jejich prapůvodním určení – jaké byly než došlo k Pádu. Díváme-li se na druhého člověka, měli bychom si ho představit jaký bude v nebi jako plně posvěcěná bytost.

Například Eucharistie je pravdivý mýtus. Nikdy bychom nedokázali vysvětlit, co je transsubstanciace, pomocí moderního materialistického výraziva, ale věříme a vírou víme, že je skutečným, přítomným Kristovým tělem. Zase tu jde o to, že duchovní se spojuje s hmotným a spadají vjedno.        
            Otázka: Jaké doklady pro Tolkienova společenská a politická stanoviska odhalil při přípravě knihy Váš výzkum?
             Odpověď: Tolkien skoro nemluvil o politice pokud se týče politických stran. Je však dost nasnadě, že by se asi cítil nejlépe v tradičním anglickém konzervatismu střihu představovaného Edmundem Burkem.  
            Štítil se ideologií kteréhokoli typu: komunistické, nacistické a fašistické. S výraznou trpkostí se stavěl také vůči liberálům a liberalismu kteréhokoli druhu. Byl zajisté synem své generace a jeho postoje dobře ladí s ostatními římskokatolickými anglickými tradicionalisty. Angličtí katolíci měli sklon k nedůvěře vůči liberálům a liberalismu nejen proto, že byli antiklerikální, ale také proto, že stranili konformismu a centralizovanému státnímu řízení společenských a ekonomických záležitostí.
             Otázka: Proč jste započetl Tolkiena do křesťanské humanistické tradice, reprezentované Thomasem Morem a T. S. Eliotem, Dantem a C. S. Lewisem?  
             Odpověď: Křesťanský humanismus prosazuje kontinuitu tradic: řecké v římské, židovské v křesťanské a syntézu jich všech v kultuře středověku. Pravý křesťan má, z tohoto zorného úhlu, vhled nejen do Písma a tradice, ale rozumí i „velikánům“ západní civilizace, Platónovi, Aristotelovi, Ciceronovi atd. Křesťanský humanismus se nejednou probouzel jako velká síla v nejbouřlivějších údobích života církve: za renesance a reformace, stejně jako ve dvacátém století při vzestupu ideologií pravice a levice. Tolkien se cítil zcela cizí dvacátému století a jeho režimům hrůzy, hromadným genocidám a zahlcujícím konformistickým technologiím a průmyslovým odvětvím. Tolkien, coby augustinovský křesťanský humanista, věřil v posvátnost a jedinečnost všeho živého. Každý člověk, jak to nejlépe vyjadřuje rozhovor Gandalfa s Frodem o Glumovi, se rodí do určité doby a na určitém místě. Rodí se kvůli něčemu. Aristotelés napsal, že „příroda nečiní nic zbytečně“. Všechno má nějaký cíl. Sv. Tomáš Aristotelovu myšlenku dovršil: „Milost přivádí [dílo] přírody k dokonalosti“ (pozn. překl.: do citátů jsem poněkud zasáhl). Ve Stvoření má, jak z toho plyne, každá osoba svou úlohu, daný časový úsek a daný talent. Může se rozhodnout, že bude bojovat na Boží straně a na straně společného dobra, může svými dary sloužit vlastnímu lakomství anebo se o ně nestarat. Tolkienova středozemská mytologie, silně nabitá křesťanským humanismem, tvrdí, že žijeme jako část souvislého celku a že každá bytost a doba a událost je životně důležitá pro tento celek, pro Stvoření. Když si Frodo stěžuje na život ve zlém, tíživém čase, Gandalf mu dává odpověď: „Já taky [...] a každý, kdo se takového času dožije. Ale my o tom nerozhodujeme. Rozhodovat můžeme jen o tom, co udělat s časem, který nám byl dán“.
(přeložil Filip Horáček, filiphoracek@volny.cz; překlad neprošel jazykovou ani jinou úpravou.)

Přečteno celkem 9878x, verze pro tisk

Další článek - Uvidíme v Návratu krále svatbu Aragorna a Arwen?; Richard Taylor dostal čestný doktorát; Kolik sběratelských edicí bude k dispozici v ČR?; Rekordy DVD Dvě věže

Předchozí článek - Jaký je váš názor na dabing Dvou věží?; Haldir na Istroconu; Výstava věnovaná 30. výročí smrti J.R.R. Tolkiena (1892-1973)

[ Všechny články ]  [ Nejoblíbenější články ]  [ Komentovat tento článek ]




Arsiméné, poidáno 29.10. 2003 18:24:11
Jasně, tady už snad bitky skončily, pokračují bohužel ještě u Pána prstenů a jeho otroka. Tak se mi zdá, že jsem si na tuhle společnost už nějak zvykla (i když některé její členy nemám ráda, což je asi oboustranné).
Frodík, poidáno 29.10. 2003 9:24:13
Aurelie: poznámky o sv. Kateřině a "naší Kateřině" stále nechápu. Nerozumím, co se vlastně snažíš říct.
A jak to souvisí s LOTR?!
A o "vyhrocené bitce" bych zrovna nemluvila. Mluví se tu o postavách z PP a myslím, že jsme se docela shodli. :-))

Aurelie, poidáno 27.10. 2003 21:14:55
Není to dlouho, Frodíku, co jsem ve škole k podobným tématům poslouchala přednášky, musela chtě nechtě pročítat nejrůznější spisy, psala práce a u zkoušek jsem taky něco musela říkat, tak mě to, pravda, trochu poznamenalo. Ale jestli tě zajímá mytologie, doporučila bych ti M. Eliadeho, k tomuto tématu třeba Posvátné a profánní (to bys ale musel do knihovny, doma to nemám) a k Jungovi docela stručně např. R. Starý. Časem jsem si zvykla na to, že když chci diskutovat k nějaké problematice, je dobré se v ní aspoň rámcově orientovat. Pro vlastní kritický pohled je to přímo podmínkou. Já jsem se jen pokusila (a psala jsem ten komentář docela dlouho) říct něco k otázkám, které v obou diskusích padly a zůstaly bez odezvy.
Ať ale přemýšlím jak koukám, ani mezi řádky nenacházím ve svých tvrzeních ani mezi řádky, k čemu se to vyjadřuješ a s čím nesouhlasíš, ani mi nepřipadají s tvými v rozporu, ale to není důležité.
No a s naší Kateřinou: je to prostě především ČLOVĚK, a protože nemám moc chuť se přidávat k tak vyhrocené bitce věřící - nevěřící, ale hledat něco, na čem bychom se mohli alespoň v základu shodnout, pojistila jsem se proti těm, které dráždí všechno katolické. Ani před mými postpuberťačkami doma mi neprochází snadno, když mi uklouzne nějaká zbožná fráze, mravokárná poučka, nebo dokonce citát z Písma. Takhle je to snadné, vypadá to vznešeně, ale v každodenním životě, to pak umějí pěkně nastavit zrcadlo. Stačí jen významný pohled...

Frodík, poidáno 27.10. 2003 8:04:54
Ahoj
tak už jsem to chtěla zabalit, ale přece jenom ještě přihodím slovo.

Therru: no Faramir, máš pravdu, ale přesto to chtělo jiného herce. Tenhle měl hrozné oči a přišel mi daleko horší a nebezpečnější než Boromir. Ten zatoužil po Prstenu a vrhl se na Froda - a bylo jasno. Faramir si naopak s Frodem pohrává. Je mi z něj nanic a nemůžu se smířit s tím, že si něco takového vezme Éowyn.
Včara jsem se dívala na Dvě věže na videu a Glum je tam opravdu politováníhodný. Jenom přesně nevím - když u Černé brány říká Frodovi, že zná jinou cestu do Mordoru - to už podle knihy myslí na Odulu. Ale ve filmu je to tak, že u Brány to myslí ještě dobře (vyhrává nad ním Sméagol) a na nápad s Odulou přijde až na konci...

Arsiméné: přesně, není zlý, ani úplně dobrý, prostě je to ČLOVĚK.

Aurelie: promiň, ale kdes to opsala?

Jinak si dovolím nesouhlasit. Neodsuzuju dnešního člověka jako sobeckého a bezkulturního barbara, naopak, myslím, že lidé stále mají smysl pro krásu a věčné hodnoty, dokonce i pro mýty, legendy a "odkazy minulosti" - to je koneckonců dělá lidmi. Samozřejmě, lze mluvit o povrchnosti v životě, ale smysl pro dobro, řád, krásu má člověk v sobě i v 21. století. Studovala jsem moderní výtvarné umění a mám dojem, že někdy tento smysl je v kontrastu dnešního světa více patrný než ve středověku.
PS: ...a poznámku o Kateřině Sienské nechápu.

Arsiméné, poidáno 26.10. 2003 11:13:32
Boromir mi byl spíš nesympatický (mluvím jen o tom původním z knihy), protože mi připadal moc arogantní a nelíbilo se mi, že se mu nelíbilo v Lothlórienu. Ale když zemřel, bylo mi ho taky líto a říkala jsem si, že nebyl tak špatný. Hobitci na něj vzpomínali jen v dobrém a Faramir také a nakonec- každý z nás někdy v něčem ujede. Bohužel je nakonec Boromir nepříznivě srovnáván s lepším bratrem (zvlášť v Dodatcích, kde se dokonce říká, že Denethor měl náhodou téměř čistě krev Zápaďanů a Faramir taky, ale Boromir ne). A je to vlastně výjimečná postava v tom, že trochu balancuje mezi dobrem a zlem (řečeno lacině), není zlý ani zcela dobrý.
Aurelie, poidáno 25.10. 2003 2:35:24
Kdesi jsou tu zapadlé věty, které zůstaly bez ozvěny, přestože směřovaly k něčemu podstatnému. Zkusím je znovu vyvolat.
Proč posvěcující mýtus, je vlastně správná otázka. Mýtus sám o sobě (jak se píše v článku, možná by tam mělo stát spíše opravdový než pravdivý) totiž znamená příběh oproštěný od časových a osobních (pomíjivých) jednotlivostí a omezeností, který přežívá v lidové paměti jako (věčná) pravda. Přežívá, pokud odkrývá prapůvodní obrazy a vzory přesahující čas, prostor a lidskou individualitu, a předpokládá absolutní, mimolidskou realitu. Jen co má účast na této realitě, je skutečné, účinné, trvalé, posvátné. Opravdový mýtus by se tedy měl vždycky dotýkat posvátného, i když to souvisí ještě se symboly a rituály. (Jung své archetypy jako obecné vzory chování a typické způsoby chápání světa obsažené v kolektivním nevědomí lidstva popsal na podobných základech, ale jak s nimi dále pracuje v analytické psychologii, je už jinou věcí.)
Je to ale něco, co se týká konkrétně nás: přispívá k našemu posvěcení? Nikdo se nemusí zlobit nad různými výklady filmu. Záleží na tom, jak my sami vnímáme umělecká díla a tvůrčí projevy člověka ve světě. Je možné kochat se krásou postav, hudby, krajiny, fandit hrdinovi a odvracet se od bídáka, je možné ale i vnímat a rozpoznávat víc a víc za těmito viditelnými hranicemi, ujasňovat si v souvislostech sám sebe, odhlížet od sebe, nacházet odpovědi na bytostné otázky. To Tolkien dobře věděl a měl k takové tvorbě i bohaté předpoklady a znalosti. V některých myšlenkách se v této diskusi možná těžko čte, ale otázka nekonečnosti vesmíru, teorie existence, to už sahá hodně k jádru. My umíme používat pojmovou logiku a teoretické výrazy, zatímco dříve měl člověk mýty, pohádky, obrazy, symboly, (podobenství?) a uměl v nich číst totéž. Ale nikdy si nemyslel, že je pánem sama sebe, jak mu namluvily novodobé teorie. Vždycky měl úctu k oněm věčným pravdám, které jej přiváděly k dobru, řádu, životu, jednotě, smyslu, kráse a zbavovaly jej úzkosti ze zániku, nicoty, chaosu, betvarosti, bezvýznamnosti, oddělenosti. Kateřina ze Sieny volá k Bohu, a oslovuje jej Věčná Pravdo; kromě člověka stvořeného k obrazu a podobenství Božímu je to ale katolická světice a učitelka církve, dominikánská terciářka ze 14. století... tak nevím, jestli to projde cenzurou.

Therru, poidáno 24.10. 2003 21:01:04
Ahoj, můžu se taky přidat?
Souhlas s Boromirem. Byl mi sympatický od začátku a jako postava mi připadal tak nějak'nejskutečnější' z celého Společenstva. Člověk ho leckdy chápal,dokázal se do něj vžít líp než do ostatních. Co se týče jeho bratra, je fakt,že byl o hodně temnější než v knize,jenomže taková byla i situace, za jaké se s Frodem setkal. A koneckonců tou dobou už věděl o B. smrti a setkat se s někým, kdo o sobě prokecne, že s ním putoval, přitom mu odmítá říct všechno, nota bene se ještě nachází v místech, kde nemá nikdo cizí co dělat, a k tomu všemu má namířeno podezřelým směrem - no, nevím, co bych na jeho místě dělala. Jsem zvědavá, jakým se ukáže ve třetím díle (doufám, že lepším než podle posledních zvěstí jeho otec, uf...)
A Glum? Teď, když jsem ho viděla na vlastní oči, bylo mi ho skutečně líto...

Frodík, poidáno 22.10. 2003 15:41:08
Arsiméné: mně se Boromir docela líbí, je mi blízký tím, že chybuje. Ne že bych s ním chtěla být ve Společenstvu, natolik bych mu nedůvěřovala, ale v podstatě zlý není. Měl přece vztah k Pipinovi a Smíškovi a padl, když je bránil. Je to vlastně jediná postava Společenstva, která nepřežije, ale je to vyváženo jeho "dobrým" koncem (přizná vinu, uzná Aragorna za krále...). Jeho touha Prsten použít jako zbraň chápu, uvažuje jako válečník. Ale štve mě, co ve filmu udělali z Faramira. Děsnej typ. A přitom má být (aspoň podle knihy "lepší" než Boromir).
Arsiméné, poidáno 21.10. 2003 19:12:43
Mně se to Glumovo zlidštění ve filmu nezamlouvá (už dříve jsem napsala, jaký mám k téhle postavě vztah). Vlastně je z něj taková roztomilá příšerka, která si občas něco mumlá a šeptá a když chytí rybišku, hezky si k tomu zpívá. i když v tom může být kámen úrazu: TAKOVÉMU Glumíškovi mohl Frodo snadněji věřit. A i když se jevil navenek takhle, v nitru zůstal podrazákem...
Bilbo: potřeboval všechnu Gandalfovu pomoc, ale dokázal se Prstenu nakonec vzdát, protože byl laskavý a soucitný, určitě to na tom mělo nějaký podíl. Glum byl naopak mizera zřejmě už povahou, vždyť začal vraždou, sotva Prsten vůbec uviděl. Boromir nebyl snad nějak zlý, ale prahl po moci a moc si o sobě myslel.

Frodík, poidáno 21.10. 2003 13:13:24
Stařenka: souhlas. K Bilbovi, no, v knížce Gandalf říká, "potřeboval veškerou mou pomoc", aby se Prstenu vzdal. Přesto ale vůči němu není imunní - ta příšerná scéna, jak se vrhne na Froda v Roklince - na tu si dodnes zakrývám oči. (:-o) V knize to tak drastický není. Ale ve filmu je to pro mě nejděsivější scéna - zaútočí ten, kterému Frodo věří/důvěřuje. U Boromira se to dalo očekávat (nic proti), záporné postavy jsou prostě zlé a Glum je zákeřný, ale Bilbo...i v životě je tohle jedna z nejhorších věcí, co se může stát.
S Glumem v Morii máš pravdu, ale na druhou stranu mi jeho "zlidštění" ve dvojce nevadí - když jsem viděla jedničku, říkala jsem si, že jestli se bude tahle ohavnost vyskytovat v dalších dílech jako jedna z hlavních postav, bude to spíš horor. :-))

Frodík, poidáno 21.10. 2003 11:04:46
Ještě Stařenka: napadlo mě při čtení Argova příspěvku - v Morii měl Glum oči fakt děsné. (Líbilo se mi, že ve filmu nezapomněli ani na jejich zelené světlo, jak je v knize... :-))
Frodík, poidáno 21.10. 2003 11:01:38
Stařenka Oggová: ještě se vrátím ke Glumovým očím - mně naopak připadaly ve filmu dobře vyřešené - líp než z čehokoliv jiného podle nich šla poznat jeho schizofrenie. Ve chvílích, kdy v něm vítězilo jeho lepší já, opravdu díky nim vypadal jako mládě nebo pejsek (souhlas, Argu). Na druhou stranu se dovedl podívat fakt strašně (takový pohled je i v Traileru k Návratu krále). Když tak o tom přemýšlím, třeba Glumovo lepší já zůstalo na stejné úrovni, v jaké bylo před vraždou Déagola a získáním Prstenu. Pak ho Prsten pohltil a začala vznikat a růst jeho zlá přirozenost. Později, když o Prsten přišel, občas nad Glumem zvítězil Sméagol a byl to tentýž Sméagol jako kdysi - tedy mladý...proto ty oči...ale to je jen hypotéza. :-)
Arsiméné, poidáno 19.10. 2003 11:09:05
Argu, to byly asi otázky někoho jiného, ale to je jedno. Vypadá to, že i tahle debata nám nějak odumírí.
Arg, poidáno 18.10. 2003 13:20:15
Nazdra KAva,
na vedlejším článku je moje odpověď na těch -6000 let. Od matematika bych takovéhle pochopení opravdu nečekal. Jinak Arsimene, na Tvé někde dole pohřbené otázky:
Film dal do 1 dialogu tři různé věci z knihy:
zpozorování Gluma - oparvdu frodo slyšel ťapkání v Morii a viděl při hlídce Glumovy oči, ale nevěděl ještě, že je to on. O smyluplném naplnění času, který nám je dán mluví Gandalf s Frodem ještě v Dně pytle při zkoumání prstenu, co je zač a o nějakém smyslu Gluma mluví Gandalf s Frodem, když se poprvé probere se svého omdlení v Roklince.

Corwin, poidáno 18.10. 2003 5:52:36
Tak....
KAva, poidáno 17.10. 2003 10:39:50
Starenka Oggova: som chlap a nekluckujem. Za tym co som napisal si stojim. Nesnazim sa vyhybat ziadnej otazke. S tebou sa ale zial neda viest rozumny dialog, pretoze IMHO nie si schopna akceptovat nazory druhych, alebo ten dialog ani viest nechces –chces druhych len „otcovsky“ poucovat a karhat. Pretoze nasa debata nikam nevedie, navrhujem jej koniec...

btw. ak sa nemozete stretnut fyzicky, zalozte si klub na mageu alebo hofylande a zakazte pristup nepovolanym osobam (ateistom, budhistom, joginom, komunistom;o) (;o) = je to vtip!). Vidis starenka, ja Ti viem aj poradit ked treba, ty sa vies len bezducho navazat do druhych:o)))
Alebo Vam ten klub mam zalozit ja:o)))

KAva, poidáno 16.10. 2003 19:10:50
Oggova: To, ze Ti nejaky prispevok nie je po chuti este neznamena, ze ho pisal magor a exhibicionista.
KAva, poidáno 16.10. 2003 19:08:55
starenka Oggova: Nic nehovoriaca matuca odpoved na nepolozenu otazku, dakujem. Neprekvapila si...
Frodík, poidáno 16.10. 2003 14:47:58
stařenka Oggová (+Bombadil): k možnému setkání říkám ANO. Dejte vědět!

Bombadil, poidáno 16.10. 2003 14:39:30
Mila starenko, Tvoje prispevky jsou radost cist. Ozyvam se jen kvuli tomu nadhozenemu setkani, rad souhlasim, staci se jen dohodnout. A nemusime se bavit o zboznych vecech, nebo treba i muzeme, uvidi se. Doufam, ze Claredhel a Gandalfina taky prijdou i pres pracovni vytizeni. Co takhle napsat i MilanoviJ aj.?
KAva, poidáno 15.10. 2003 20:06:42
Stařenka Oggová (15.10. 2003 11:23:25): Tato reakcia je trochu OT (vzhladom na to, ako pekne a trefne tu rozoberate Glumov charakter), ale aj tak si ju neodpustim.

Mila starenka, si uzasna, ako dokazes odhadnut cloveka na zaklade jedneho prispevku. Zial, NEPRESNE... Dovol, aby som tvoje tvrdenie upresnil. Bol to skutocne Arg, kto ma „vyprovokoval“, nebolo to vsak na tomto, ale na vedlajsom fore Pan prstenu nebo jeho otrok. Bol to vyrok (7. 10. 2003): „...z ničeho nemůže vzniknout něco. Pokud je všechno existující jen nahodilé, pak pokud jdeme do minulosti (máme nekonečně mnoho času), dospějeme jistě k okamžiku, kdy nic není. No a pak by nebylo nic ani dnes. to je spor, který vznikl z předpokladu, že existuje jen nahodilé (může být nebo nebýt). Musí být tedy něco nutného. Vhodně se to nazývá Bůh.“ Ja som sa pokusil na tuto zaujimavu myslienku pozriet ocami cloveka, ktory je skalopevne presvedceny o tom, ze svet trva nejakych 6000 rokov a na pociatku bol skutocne konkretny Adam a konkretna Eva; ziadna sanca pre evoluciu. Je mozne, ze som trafil klinec po hlavicke a pozrel som sa na to „tvojimi“ ocami. Navyse som nesetril urcitym druhom humoru (neviem ci Ti pojem Monty Python nieco hovori, btw. Lucyova to pochopila perfektne). Navyse jedina, ktoru moj prispevok vytocil, si ty, pretoze nikto iny sa do neho nenavaza tu ani na vedlajsom fore. Arg a postupne aj Frodik na tento moj vstup reagovali velmi zaujimavo a hlavne rozumne, narozdiel od teba.

Som rad, ze nezijem v dobe inkvizicii a podobnych nezmyslov, pretoze ty by si bola IMHO tou najkrutejsou inkvizitorkou, aku svet poznal. A v podstate vsetci, co sa tu snazili ROZUMNE diskutovat na danu temu „z druhej strany“ ako ty, by v stredoveku uz davno vedeli, ci ten Boh je alebo nie je. Pretoze by si to bola mila starenka ty, kto by zapaloval hranice... A to je vsetko, maj sa fajn moja mila a „necerti sa“ na kazdeho kto ma iny nazor ako ty. A hlavne ber anonymne diskusne fora viac z nadhladom a USMEVOM! Dakujem za pozornost, hawk.

PS: S Bohom som sa nikdy nepokusal zrovnavat a rovnako tak sa nikomu neukazujem (toboz nie svetu) na audite, ako je toto...

Arsiméné, poidáno 15.10. 2003 18:41:37
Ahoj. Co se týká Gluma, naprosto souhlasím s Frodíkem, že v Hobitovi je jiný než v Lotrovi. Hobitský Glum je příšera z podzemí, krutý, lstivý, zlovolný a jde z něj strach. (Já alespoň jsem trochu jekotala zuby, když jsem si o něm četla pozdě večer při světle lampy). V Pánu prstenů je sice stále zlý a lstivý, ale stává se jakoby vlastní karikaturou, kňučí, plazí se a škemrá, takže působí spíš politováníhodným (nebo nechutným) dojmem. Přitom je to v hloubi duše podrazák. Musím říci, že mi ho při čtení nikdy nebylo líto, jen ve mě vzbuzoval hnus. Symbolizuje pro mě ten ohavný (podle mě snad nejhorší) typ člověka, který je zlomyslný a zákeřný, ale před silnějšími se plazí a škemrá o milost, umí páchat ukrutnosti na jiných, ale sám nedovede důstojně nést vlastní porážku. (Poznámka: Morgoth na konci Silmarillionu po své porážce také žebral o milost.) To už je mi "milejší" taková Bellatrix Blacková z Harryho Pottera, která je zvrácená a surová, ale dokázala alespoň trpět za svou věc. Glumovo podrazáctví nebylo jen dílem Prstenu, už předtím byl přece schopný zavraždit bratrance.
Proto jsem také sympatizovala se Samem a plně jsem schvalovala, jak s Glumem jedná. Ostatně občas se snažil být milejší -i když mu to moc nešlo. Měl naprostou pravdu, že mu nevěřil - Frodo byl na Gluma tak laskavý, jak jen to šlo a snad tak na něj dočasně zapůsobil k lepšímu, ale nakonec ho G. stejně předhodil Odule.
Nesouhlasím tak úplně, že by v Hobitovi byly všechny charaktery černobílé. Některé ano, ale třeba trpaslíci jsou zajímavě rozpracovaní tak, aby nebyli zcela dobří, ale zlí také ne. Zvláště Thorin. Nebo král lesních elfů: měl by být dobrá postava už proto, že je to elf, ale když vězní trpaslíky, nevzbuzuje moc sympatií.
Pro Claredhel: Tu Arsinoé neznám, ale jméno samotné ano, jmenovala se tak nějaká ptolemaiovská královna. Možná jsem si vytvořila svoje jméno podle něj.

Claredhel, poidáno 15.10. 2003 17:37:32
Argu, Tolkien z Bible přeložil celou knihu Job, jestli se podílel na překladu Žalmů, to nevím. Ale klidně tu něco odcituj, aspoň to bude pestřejší.
Je fakt, že některé žalmy jsou prosbou krále o vítězství v bitvě s nepřítelem (Ž 25, Ž 59 aj.)anebo díkůvzdáním krále za toto vítězství(Ž 21, Ž 18 aj.), takže mají samozřejmě pěkně "tolkienovskou" anebo možná spíš obecně hrdinskou atmosféru... Na konec ROTK by se tím pádem hodil Ž 45 (královský svatební:-)
Představ si, že jsem byla jednou u zpovědi, někdy na jaře, a můj zpovědník mi chtěl dát nějakou radu, a tak se mne zeptal: "Viděla jste už Dvě věže?" To mne docela pobavilo, říkám, že jo, a on mi na jedné scéně právě z bitvy o Helmův žleb ukázal, jak mám jednat v jedné konkrétní životní situaci. Myslím, že na tuto jeho radu do smrti nezapomenu, hluboce se mi vryla do srdce, takříkajíc vizuálně, a řídím se jí. Touto historkou se možná vracím k tématu diskuse, totiž nakolik je tento "mýtus" "posvěcující". Tahle rada do života od mého zpovědníka byla jeho "duchovním výkladem" TT, ale na to, že knihu nečetl, to pochopil skvěle. Je to dobrej kněz. A to navíc ani netušil, že JRRT byl katolík...

Ještě k tomu výrazu "posvěcující":

Arsiméné, stařenka už Ti pěkně odpověděla, já bych jen dodala jednu věc. Postřehla jsi, že výraz "posvětit" je svázaný s náboženským prostředím (voda, ratolesti etc.). Svatost (ve smyslu "dokonalosti", i když hebrejský termín "kadoš"-svatý souvisí spíš s "odděleností", "jinakostí") podle křesťanů podstaně souvisí s Bohem. Svatý je totiž v první řadě Bůh, to je alespoň biblické pojetí (nejen Lv 19 a Mt 5,48). Jestli je potom svatý člověk, je to jen jeho podíl na Boží svatosti, ať už o tom ví nebo ne. V tom smyslu, jak o tom psala Stařenka, bychom přece nemuseli říkat "posvětit" ale stačilo by "polepšit", "zlepšit". Je to tedy ještě o level výš, jestli mi rozumíš: polepšit se člověk může i sám, ale posvěcení znamená přiblížení se Bohu, "podíl" na Bohu, pravoslavní by dokonce řekli "zbožštění-theosis". Člověk nikdy nebude svatý jakožto dokonalý, ale bude svatý do té míry, nakolik bude mít blízko Bohu. Blízko Bohu má každý, kdo miluje, jen o tom třeba zatím neví (1 Jan 4,16). "Posvěcující" věci jsou pak ty, které na cestě k Bohu člověku pomohou. Jako příklad uvedu svěcenou vodu, o které jsi psala: Když vejde křesťan do kostela a udělá kříž svěcenou vodou, připomíná si tím svůj křest a tím se obrací k Bohu, uvědomí si jeho přítomnost ve svém životě a otevírá se pro modlitbu, kvůli které do toho kostela jde - pokud ovšem toto gesto nedělá jen automaticky. Tak to bylo takové malé doplnění ke Stařenčinu příspěvku. Sama teď dojdeš k tomu, co je míněno názvem knihy/článku výše: "Posvěcující mýtus".
Arsiméné, a propos, nemáš něco společného s Arsinoé z Waltariho? To byla, panečku, hrdinka...

Bombadile, to bude jen ponorka. Dej si chvilku voraz, ale neopouštěj nás... Já byla nemocná, a teď jsem sem po delší době vlezla a moc se mi tu líbí, pořád je to zajímavý.

Stařenko, co se týče Bombadilovy "vnitřní přísnosti" (jak píšeš) doufejme, že to brzy půjde k ledu. Myslím, že se nechá nalákat, pokud někde uvedou všechny tři díly za sebou v jeden den. To je přesně jeho styl: "když už, tak už", "všechno nebo nic".

Frodíku, také máš můj obdiv. Pokud mi opravdu něco chybí, tak je to Tvá trpělivost a vytrvalost, služebnice věrná!

Corwine, jsem ráda, žes to pochopil,
budu se modlit, abys to i zažil.

<>< Claredehel

Frodík, poidáno 15.10. 2003 14:09:18
stařenka Oggová (+Arg): Glum (stejně jako většina postav z Hobita) se v přechodu z "dětské" knížky Hobit do "vážné" trilogie PP hodně změnil. V Hobitovi mají - v porovnání s PP - známé postavy poněkud černobílé charaktery, jako v klasické pohádce dobroXzlo. V PP jsou jejich povahy propracovanější, s mnohými odstíny a variacemi (člověk si u mnohých postav nemůže být tak úplně jistý...). Stejně tak Glum. Myslím, že se nedá moc porovnávat Glum z Hobita a Glum z PP. První Glum opravdu soucit nezasluhuje, je zlý a hotovo; v PP ale Frodův přístup chápu. Glum je tam spíš nešťastník, závislák, který se stává nebezpečným ve chvíli, kdy nad ním touha po Prstenu získá vládu. Samova tvrdost (mimochodem v knize to není tak zlé jkao ve filmu) je však také na místě - není to ani tím, že by Sam byl zlý, ale on Froda bezvýhradně miluje a díky tomu dokáže být tvrdý k jeho nepříteli. (V knížce má Sam ohledně Gluma docela zdravé instinkty.) Argovo přirovnání Gluma k pejskovi sedí - když ho chytí Faramir a on tam fňuká "pánešek nás ošidil..." - teda jestli je ve dvojce něco dojemného, tak tohle.
Arg, poidáno 14.10. 2003 16:42:13
Ahoj všichni,
Corwine a stařenko - tu otázku můžete probrat pod druhým článkem "Pán prstenů nebo otrok". Ta je už totálně mimo JRRT. KAvu jsem asi v ní vyprovokoval já. Někdo se mě ptal jestli nekoušeme a moji přátelé, kteří se tu občas podívají, tak říkají, že já přímo "rafám". Všem se omlouvám.
V sobotu jsem na ČR 2 poslouchal Hobita (budou ho ještě dávat další soboty od 13,00).Tuhle knihu neznám, ale Glum v ní (pro mě) dopadl naprosto strašně. V filmu občas vypadá jak malý pejsek, až dojemně (Ve 2 věžích na scéně jak se Frodo se Samem objímají. V Hobitovi jsem poslouchal hranou episodu, jak si Glum s Bilbem Pytlíkem dávají hádanky. Glum je tam ztělesněním naprosto "bezpáteřního vyčuránka" a navíc lidožrouta. Myslím, že si na něm JRRT trochu rovná svůj pohled na liberální společnost (v jisté absolutizaci).
Ve své anglické Jeruzalemské bibli, kterou také překládal JRRT, jsem našel krásný žalm, opticky (když si to představím) jak střižený pro scénu, kdy už padl Helmův žleb. Ale musel bych ho sem napsat anglicky - nemám moc chuť do českých překladů. Možná, že ho zrovna překládal JRRT.

Frodík, poidáno 14.10. 2003 16:28:28
stařenka Oggová: ano, do umění (ať jde o psaní, malování, nebo jinou činnost)člověk vkládá kus sebe, svého nitra. Jinak je to bezduchá věc, výrobek. Pro tvůrce (umělce) to není nic snadného, takto se "vydat", ale výsledek je pak obohacující pro něj i pro ostatní - takže to nakonec za to stojí. A o tom je umění, ztvárňovat krásu a předávat ji druhým. A k tomu je potřeba vnitřní dispozice (mít z čeho dávat). A to JRRT měl - jeho víra musela být hluboká, upřímná, prožitá - jinak by jeho knihy nemohly udělat takovou "díru do světa" (a do duší čtenářů :-)).
Corwin, poidáno 13.10. 2003 12:17:32
starenka Oggova:pokud je to takhle omlouvam se ja Tobe.Myslel jsem si neo jineho,aspon se mi to zdalo z Tvyx prispevku...Ale musim rict ze mas vynikajici postreh.......:-((Ted napisu Bohuzel,ale nemyslim to tak:-)
Corwin, poidáno 13.10. 2003 9:13:50
starenka Oggova:mne to nepovis??No to mne strasne mrzi,jen mne tedy zajima proc tady pises jako ze Corwin napsal neco velmi tvrdeho o vasi poslusnosti vuci vasemu Bohu,jestli mas na to reagovat na zaklade vlastnix zkusenosti,a kdyz Te o to pozadam odpalkujes mne jako ze ja za to nestojim,mne to prece vysvetlovat nebudes...Jiste proc bys mela,jen pokud bys ve sve neskutecne moudrosti a vaznosti byla tak neskutecne laskava a rekla mi proc na mne takto reagujes?Nic,vubec nic o mne nevis a presto jsi mne odepsala a navazis se do mne jako do nejakeho povlu.Ja nic takoveho nedelam,oponuji ve vsi slusnosti a nikdy jsem neshodil ani Tvou inteligenci,ani gramotnost ani nic jineho...Ne ze by mi to vadilo nejak smrtelne,jen mne to mrzi,protoze jsem Ti nic neudelal a odepsat nekoho jen proto ze se mnou nesouhlasi...hm hm..Opravdu by mne zajimalo proc na mne tak reagujes....
Arsiméné, poidáno 11.10. 2003 18:42:21
Ach jo. Lidi lidi, proč my se musíme hádat do krve, když se vzápětí dokážeme smířit? Asi proto, že pořád taháme na světlo to, v čem se prostě neshodneme, aspoň nevidím, že by se Naše strana a Vaše byly 100 dohodnout. A jak by mohly, když jde o záležitosti, na které máme své pevně utvořené názory a nedá se čekat, že bychom je změnili během pár dnů/týdnů. Proto úplně nechápu tvou roztrpčenost, bombadile: co jsi vlastně čekal? Jsi méně "otřesitelný&quot; než já, puberťák, fosa, corwin? Teď se nám rozhovor trochu obrací od náboženství zase k tolkienovu dílu, pokusme se v tom pokračovat. Puberťák měl už dávno pravdu, když říkal, že to takhle k ničemu nevede a volal po ukončení.
Ale jednu protivnou otázku, která mi vrtá hlavou už déle, si neodpustím. Co vlastně znamená "posvěcujíc7; mýtus? Nějak tomu nerozumím. Vím, že pan farář světí hostie, svěcenou vodu, ratolesti na Květnou neděli a účel světí prostředky. Ale mýtus?
Pro stařenku: jo, máma je výborná, díky, o sobě už bych to s jistotou neřekla.

Bombadil, poidáno 10.10. 2003 17:03:09
Frodik a st. Ogg.: mluvilo se tu o "zraňování". Zraněný se jistě necítím, jen mi začíná z té svrchované neotřesitelnosti některých diskutujících trochu lechtat kolem kýblu. Ale vážně: nějak jsem se vydal ze svých sil. Nechci už sáhodlouze vysvětlovat otázky-invektivy (až na výjimky) s co nejlepší vůlí jako na začátku diskuze, když za to sklidíme jenom špínu nebo, musím uznat, v lepším případě nesmělé náznaky méně panského přístupu. Už jsem od vstřícné radosti přešel k citování z Tolkienových dopisů a odtud k zapšklému, byť oprávněnému kárání. Z toho poznávám, že negativní energie je tu na mě už moc (Frodíku, ty sneseš snad všechno). Nekoukal jsem dost přesně, ale nikdo z tázajících či "tázajícíh" nesložil dík třeba Frodíkovi za to, že utrácí spostu času a nic z toho nemá. Takže se mějte, milí věřící; a vy, milí nevěřící, "nevěřící" a "po svém věřící", se mějte taky -- ale o vás mám větší strach. Co až si jednou nebudete stačit sami. St. Ogg., Frodiku, Claredhel, Argu, Milane J a jiní, díky, a zejména Gandalfině. Čau.
gandalfina, poidáno 10.10. 2003 15:31:50
st. Oggová: Ba ne, nepřijdu. Slíbila jsem na tomhle webu a na toto téma. Vy to líp umíte podávat po snesitelných dávkách. :-)))
Frodík, poidáno 10.10. 2003 14:38:27
stařenka Oggová: vrrků jsem se v kině bála (:-o) ještě víc než zlobra v jedničce. Ale s těma hyenama máš pravdu. Mám Hobita s obrázkama a tam jsou jako vlci...
KAva, poidáno 10.10. 2003 13:40:15
ups... tie prispevky patria do inej diskusie, tu na ne prosim nereagujte a ignorujte ich, dik
Corwin, poidáno 10.10. 2003 13:36:33
starenka Oggova:ano prosim reaguj na to velmi tvrdeho co jsem tady napsal o vasi poslusnosti vuci Bohu.Reaguj na to na zaklade vlastnix zkusenosti....
KAva, poidáno 10.10. 2003 13:28:08
Dodatok:
Trochu vaznejsie…. Biblia nebola napisana za jeden den ani za 1 rok. Biblia “vznikala postupne”. Bola pisana stylom porozumitelnym pre vsetkych, ktorym sa dostala do ruky. Dajme tomu rok 1588. Nevzdelany rolnik pocuva pribehy o stvoreni sveta za 7 dni, pocuva pribehy o Mojzisovi, Abrahamovi, Izakovi, Noemovi, Jezisovi… Biblia mu tie pribehy popisuje tak, aby im porozumel. Je lahsie vysvetlit mu, ze v jeden den stvoril Boh rastlinky, v daski den zvieratka no a potom stvoril cloveka. Aby si vedel rolnik Boha predstavit: Povieme mu, ze Boh vyzera ako on. Ked sa na Bibliu nazrieme okom sucastneho cloveka, pridu nam tie pribehy tu naivne, tu usmevnu inde zas desive. Ale stale vypadaju ako rozpravky. Ak sa na tie pribehy pozrieme este raz a detailnejsie, zisitme, ze je v nich kus pravdy. Najnskor vzniklo svetlo (hviezdy), potom planety –zem –obloha a voda, hned na to vznikla súš. A potom to ide raz dva: rastlinky, zvieratka a clovek. Nepripomina Vam to nieco?
Na druhej strane: Je fakt, ze biblia tak ako ju pozname dnes, nevyzerala vzdy. Vedeli si ju jej “spravcovia” vzdy poupravit tak, aby sa hodila “do krámu”.
Biblia je uzasna kniha, je v nej vela rozumu vela generacii. Ale to co popisuje, netreba brat doslovne (stvorenie za 7 dni napriklad). Trochu ma zamrzi, ked pocujem ludi presadzovat za kazdu cenu to, co je v Biblii napisane a nepripustaju ziadne ine moznosti (Darwin). A pritom Biblia tieto ine moznosti zjednodusene opisuje. Rovnako tak “milujem” ludi co na skoro kazdu otazku, tykajucu sa krestanstva, odpovedaju citatom z tejto knihy, namiesto toho, aby pouzili vlastny rozum.

Este raz moj vztah k Bohovi. Verim v Boha. Boh je pre mna energia, je pre mna sila, je pre mna pociatkom a je pre mna koncom. Vsetko sa odvija od Boha. Ale zjavne nevnimam Boha ako tu pritomny hardcore krestania, ktory veria vsetkym tym bludom, ktore uz cirkev za dobu svojho bytia stihla navymyslat. Nie vsetko su len bludy, ale jednoducho tymto ludom prilis neverim pre ich zaslepenost a obcas vypocitavost, ale to je na dlhsiu debatu. Boh je pre mna slobodou, ale nie otcom ci priatelom –to su VAZNE len metafory! Ale dost, uz musim zas pracovat…

KAva, poidáno 10.10. 2003 13:27:23
OK. Vesmir ma zaciatok, ma stvoritela, pretoze ak nebolo nic pred tym, nemoze byt nic teraz. A teraz predsa nieco je. Stvoritel nesie meno Boh. Ako Boh teda vyzera? Vieme to dost presne. Boh ma 2 ruky, 2 nohy, 2 oci, 2 usi, 1 usta, 1 nos, mozno ma vlasy a ma ….tramtadada a Boh ma PENIS! Wau!!! Boh stvoril Adama k obrazu svojemu, takze Boh vyzera ako… ako clovek. Problematicke moze byt to, ze preco sa takato bytost nie nepodobna cloveku vyskytovala v totalnej prazdnote (este pred tym, nez tato bytost sama stvorila vesmir). Pretoze v totalnej prazdnote neexistuje CAS, HMOTA ani PRIESTOR V KTOROM BY COKOLVEK EXISTOVALO (inak by to nebola totalna prazdnota). A teda nemohla existovat ani ziadna bytost, zvlast potom bytost podobna cloveku ako vajce vajcu…

Absurdne: Nebolo nic, nebol vesmir, nebola hmota; Na pociatku bol len Boh –nehmotna bytost ktora sa volne vznasa nepriestorom a ma PENIS!

Ale ba, takato bytost moze existovat a EXISTUJE! Ved o tejto bytosti predsa mozeme citat v Biblii a Biblia je pismo svate. A co je v Biblii je 100% pravda, pretoze Boh je neomylny a tak vsetky zmienky o nom v tejto knihe knih su pravdive. WAU!!! To sa nam to pekne zamotava.

Ja v Boha verim, nie ako v nejaku “imaginarnu” bytost s penisom, ktora nam odpusta hriechy skrz nejakych ludi a ktora nas obdaruvava a tresta ako uzna za vhodne (bozi zamer), ale ako podstatu bytia –pociatocny impulz, „prvotnu energiu“ velkeho tresku. Zaujimalo by ma, ako si Boha (jeho podobu) predsatavuju tu pritomny veriaci…

Frodík, poidáno 10.10. 2003 12:17:07
stařenka Oggová: áno, zapomněla jsem na Faramira - děs co z něj udělali! Jinak Sam - v knížce se chová ke Glumovi drsně, ale zároveň je tam, že "Sam byl jemnější než jeho slova." Z Froda šel ve dvojce místy strach (chudák Sam :-( Legolas - no, scéna s vrrky se mi líbí (hlavně je tam super hudební motiv) a Legolas je po Elrondovi (a Samovi?:-) moje nejoblíbenější postava. Jinak elfové nic moc (hrůza=Haldir a Celeborn)
Líbili se mi lidi (Éomer, Aragorn, Boromir, Théodén, Éowyn), to celkem souhlasilo s mýi představami z knížky. A hudba je naprosto fantastická!!! (:-o)Už aby byl soudtrack z návratu krále!!!

Frodík, poidáno 10.10. 2003 8:59:01
Arsiméné a Bombadil: naprostý souhlas, co se Smíška a Pipina týče. Smíšek, je divnej typ, Pipin je lepší. Zato Sam je výbornej, v tom se vidím! K Frodovi mám vzah trochu rozporuplný od té doby, co jsem po uvedení 1. dílu obrdžela tuto přezdívku. Legolase na skejtu lze brát jako vtípek, ale Gandalfovo hvízdání a posléze Stínovlas, skotačící na rozkvetlé louce, to je na úrovni kravičky Milka. Aragorn a Elrond jsou super, Gandalf taky. Líbí se mi i provedení (ne)stvůr, s nimi si tvůrci vyhráli - a bitvy jsou fakt monumentální (těším se na Návrat krále :-))
Arsiméné, poidáno 9.10. 2003 20:48:32
Malá poznámka pro stařenku: že se nechám vyprovokovat a že nemám ráda černobílé vidění neznamená, že bych byla vámi katolíky nějak zraněná. (V to nedoufejte!) Černobílé vidění: jak jinak nazvat postoj "nevěříš v Boha= sloužíš satanovi", bez ohledu na to, JAK žiješ, jak napsal trefně brácha. Můžete nás samozřejmě naštvat (v mém případě to není nic těžkého), ale to je něco jiného. Gandalfina se taky vrátila, i když inzerovala svůj odchod. Ohrožena se necítím. Když jsem psala, že my vás věřící můžeme ranit hlouběji, myslela jsem tím, že mívám strach, abych někoho neranila, zvlášť ty, co mě neštvou.
Pro Bombadila: za tu infantilizaci považuji případ Smíška a Pipina v prvním díle. Trochu nezodpovědní samozřejmě byli, hlavně "hlupák bralovská", ale ve filmu se z nich stali dva nevyspělí blbečkové a jejich přátelská odhodlanost držet s Frodem a jít s ním kamkoliv (tak krásně vyjádřená v kapitole Tři dělají společnost a také po Elrondově radě, kdy řekli, že nezávídí Frodovi, ale závidí Samovi, který ho smí doprovázet) se zvrhla v postoj "půjdeme na výlet, to bude legrace, i když nevíme kam jdeme". Vážně mě to naštvalo. Ve Dvou věžích už si ale polepšili.

Bombadil, poidáno 9.10. 2003 16:30:36
St. Oggova: diky za mily dopis (uz jsem taky jen "vedle" a to jen na chvilku). Z filmu jsem diky kamosce Claredhel videl rozsahle ukazky na DVD (stredni cesta mezi kinem a nicim) a myslim, ze s tim udelali to nejlepsi, co je mozne. Tolkien v jednom dopise rika (nepsal jsem to uz?) ze u filmu PP radeji pripusti "vulgarization" nez "sillification" (ucineni hovadne infantilnim). Asi by se mu to libilo, i kdyz pribeh Arwen a Aragorna by pravem vystrihal skutecnyma nuzkama a ja bych mu sekundoval pri svazovani a bastonade destnikem tech, kdo umistili do filmu Legolase sjizdiciho na stitu (ale samozrejme, ze tvrde IMHO). Ahoj.
Fosa, poidáno 8.10. 2003 19:54:35
Jé, vy jste se tady docela smířili, zírám, takže radši nebudu nic moc psát, ať to zase nenabořím :o) Jenom pro pár vybraných… :o)
Claredhel: Promiň, ale středověkou korespondenci jsem nikdy nečetla, nemohu sloužit. Vždy však ve mně převládal pocit, že to, co drželo lidi u středověké církve byl především strach. A asi i výchova. Podívej, ty máš svou zkušenost s bohem, na ní stavíš, já ti ji neberu. Pohlížíš na věc z této strany, „pravda“ je pro tebe daná. Oceňuji, že pouze informuješ, nevnucuješ. Nebudu tě již rušit, pokračuj v hledání :o)
puberťák: Jak bys chtěl otočit diskusi nějakým (pro tebe :o) „rozumným způsobem“, když jsou její hranice dány výše uvedeným článkem? Pokud se má držet tématu, bude pro tebe nepříjemná, smiř se s tím :o)
Bombadil: Můj obdiv za to, žes nešel na film. To zvládl málokdo. Mě by zabila zvědavost, takže jsem ho navštívila a vesele zkritizovala :o) Musím se stydět :o)
Děkuji, toť vše, mizím, pokračujte v meditacích :o)

Arsiméné, poidáno 7.10. 2003 22:12:45
Milá Frodíku, to se mi docela zamlouvá. Příčiny sporu s jmenovanou osobou tkvěly i v tom, že tento výrok obhajovala sám o sobě a k tomu docela nevybíravě (nakonec mě nepřímo ozmačila za nestatečnou, což mě uvrhlo do menší deprese...) Obávám se, že je povrchnost taky na straně těch, kteří jsou papežštější než papež a berou všechno dogmaticky (tebe, Bombadila a ještě pár účastníků k nim nepočítám a těší mě, že takoví nejste všichni). Mimochodem, jeden dobrý přítel křesťan, kterému jsem pověděla o černobílém schématu "nevěříš - sloužíš satanu a propadneš peklu", že je to prostě blbost. Jenže on to (teď už) není katolík...
Stařenka Oggová: s většinou postav, které jsi jmenovala by byl JRRT snad spokojený, ale Elrondova rada? Když tam všichni shromáždění na sebe začali štěkat a vrhli se na sebe jako slepice, bylo mi na omdlení.

Frodík, poidáno 7.10. 2003 15:55:32
Arsiméné: k výroku "kdo tě udeří...", souhlas se stařenkou Oggovou. Není to o tom, že si necháš všechno líbit. (Ježíš taky reagoval, když mu voják dal facku). Ono je to tak se spoustou biblických výroků a požadavků církve - nejde je brát vytržené z kontextu. :-) Ještě mě napadá podobný "oblíbený" výrok: "kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem". To taky nejde brát doslova, ale když to domyslíš do hloubky, je to o neoplácení zla zlem, o odpuštění, smíření... :-) Nedocházelo by asi k tolika nedorozumění, kdyby lidé nejdřív přemýšleli a pak soudili - a teď nemám na mysli jen církev a náboženství. Povrchnost je fakt v dnešním světě reálné nebezpečí.
Arg, poidáno 6.10. 2003 22:07:34
Ahoj Corwine, s tím "srdcem" jak o něm hovoří Claredhel - spíš se používá slovo nitro je jádro lidské svobody - ostatní je pro nitro jen prostředí, okolí. Jistá změna (pohyb) v nitru je buď vlastním pohybem člověka a nebo je odjinud (i to se dá poznat). Tenhle zdroj není žádná jiná stvořená bytost (ta je okolo nitra). Může to být jen Stvořitel. Tenhle pohyb z nitra může zůstat přehlédnutý, nebo může být i potlačovaný.
Bombadil, poidáno 6.10. 2003 17:44:35
St. Oggova: Ja Te zeru. Navic myslim, ze Silmarillion je z J.R.R.T. nejlepsi, myslim, ze kazdy tam najde, v cem ma silnou stranku, ale hlavne podporu teto silne sve stranky zakouzlenou v Tolkienovych slovech. Fakt to neni knizka jako kazda jina.
Arsiméné, poidáno 3.10. 2003 20:20:37
Pro stařenku: děkuji za odpověď. Dává to smysl. Taky se mi docela líbí ta interpretace onoho "udeří - li tě někdo na jednu tvář", protože samo o sobě se mi to prostě hnusí. (Bombadile, Frodíku, Claredhel: o tomto výroku jsme se s M.Ch. hádali skoro do krve!) Frodovo selhání je nakonec zcela přirozené i logické. Víc mi na něm vadí asi ona rozhodnost: "Přišel jsem. Ale nyní volím tak: neudělám ten čin. Nechám si prsten. Je můj." (tak nějak, necituji přesně). Prostě že se přímo ROZHODL, místo aby tam třeba zůstal stát neschopný ničeho, v zoufalství... I když my známe jen to, co viděl Sam a houby víme o tom, co se odehrávalo ve Frodově mysli. Sam se vlastně už během Dvou věží a v Návratu krále tím víc stává hlavní postavou, všimli jste si? Děj je vnímán JEHO očima, ne Frodíkovýma (myslím Froda, ne tebe, Frodíku). Moje sestřenice, která však zná děj jen zprostředkovaně, navrhla, že urvaný prst je vlastně Frodovým trestem. Ale tak to asi nebylo myšleno, jinak by se to tam nějak promítlo, spíš to vyznívá, že Frodo dělal co mohl a za to mu náleží všechna čest (a to nepochybně!).
Corwin, poidáno 3.10. 2003 15:50:41
Claredhel,aha tak jsi to mylsel/a/.Tak v tom pripade Ti uprimne a hluboce zavidim,protoze mne,i pres me volani NIKDY nepoctil svou navstevou,mozna prave proto poxybuji,nebo mozna jsem Jeho pritomnost necitil....Ale to byx snad poznal,ne??V poradku,myslim ze jsi to vysvetli/a/ celkem jasne,uz jsem si myslel ze tady je nekdo kdo si podal ruku s Bohem:-)))
Claredhel, poidáno 3.10. 2003 15:04:38
Corwine, nechápu, na co se ptáš. Poznat neznamená nutně vidět na vlastní oči, jestli chceš slyšet tohle. S Bohem se člověk opravdu setkat může, ale takové setkání probíhá to v srdci, nikoli přes smysly (zrak, sluch). Srdcem pak nemyslím city, ale to nejhlubší, co je v člověku, nejhlubší nitro, kde člověk JE. O těchto věcech se strašně těžko mluví, nezlob se, jestli Ti to přijde jako fráze nebo ještě horší. Modlitba = dialog s Bohem je veliké tajemství, ale pro křesťany je to denní chleba. Bůh dává dar modlitby tomu, kdo se modlí, kdo k Němu volá a chce ho poznat. Je to velmi prosté, nejde o žádné techniky. Bůh není vzdálený. Bůh se sám člověku dá poznat, hned anebo později, v konkrétní události nebo postupně, jak sám uzná za vhodné a podle toho, co je pro člověka nejlepší. My musíme vykročit a otevřít, on ty dveře nevylomí, an to nás příliš respektuje, i když on sám mnohem víc touží být s námi. Šokuje Tě to? Jak jsi to tedy myslel? Pokusím se odpovědět ještě jinak, pokud chceš, ale je to pro mne těžké, chybí mi slova, nezlob se.

<>< Claredhel

Corwin, poidáno 3.10. 2003 14:08:53
starenka Oggova:jiste ze umim cist,jinak byx nedostudoval...Proc mne urazis?Jde to vysvetlit i jinak ne hned umis cist umis cist...Urazim ja Tebe ze byx poxyboval o Tvem vzdelani,nebo gramotnosti???Tohle uz neni diskuse,proc mne napadas?Nezda se Tio to nekrestanske?Nemela by ses mi omluvit?A ze nekdo nekomu veri a dela bez ptani co on rekne.....to je presne to,o cem mluvim.Proc byx mel delat bez ptani neco co mi kdosi rekne?Nejsem prece nejaka loutka v rukou jineho,at uz je ten nekdo kdokoli.Kdezto kdyz vam vsem se zjevi Buh a rekne,vsixni okamzite zabijte svoje deti,tak mi dokazete svou viru,bez ptani proc se xopite nozu????Tak tro vam preju hodne stesti,Abraham tohle resil,ze,a resil by to prave tim nozem....stejne jako vy...ja byx odporoval,vzdoroval a bojoval...Vy sklonite hlavy a bodnete????
Corwin, poidáno 3.10. 2003 13:56:37
puberťák, poidáno 3.10. 2003 13:50:31
Claredhel, poidáno 3.10. 2003 13:47:34
Corwin, poidáno 3.10. 2003 13:09:04
Lucyová, poidáno 3.10. 2003 9:00:13
puberťák, poidáno 2.10. 2003 20:30:09
Bombadil, poidáno 2.10. 2003 13:19:24
Frodík, poidáno 2.10. 2003 11:16:09
Arsiméné, poidáno 1.10. 2003 20:46:38
Bombadil, poidáno 1.10. 2003 13:43:16
Frodík, poidáno 1.10. 2003 13:00:06
Frodík, poidáno 1.10. 2003 12:56:59
Corwin, poidáno 1.10. 2003 9:51:23
Frodík, poidáno 1.10. 2003 9:47:42
Corwin, poidáno 1.10. 2003 7:28:25
Arg, poidáno 30.9. 2003 22:23:38
MK, poidáno 30.9. 2003 21:16:23
MK, poidáno 30.9. 2003 21:09:22
Arg, poidáno 30.9. 2003 21:03:00
Fosa, poidáno 30.9. 2003 20:50:06
Arsiméné, poidáno 30.9. 2003 19:25:18
Frodík, poidáno 30.9. 2003 16:02:31
Corwin, poidáno 30.9. 2003 13:12:21
Lucyová, poidáno 30.9. 2003 11:46:41
Frodík, poidáno 30.9. 2003 10:57:07
Fosa, poidáno 29.9. 2003 21:37:22
puberťák, poidáno 29.9. 2003 20:18:04
Arsiméné, poidáno 29.9. 2003 18:28:52
Frodík, poidáno 29.9. 2003 13:12:32
Claredhel, poidáno 29.9. 2003 12:28:31
Claredhel, poidáno 29.9. 2003 12:26:19
puberťák, poidáno 28.9. 2003 22:32:55
Fosa, poidáno 28.9. 2003 19:21:24
Bombadil, poidáno 27.9. 2003 18:39:18
Arg, poidáno 27.9. 2003 16:48:57
Arg, poidáno 27.9. 2003 16:16:12
Veronika, poidáno 27.9. 2003 15:52:55
Frodík, poidáno 26.9. 2003 11:17:01
Lucyová, poidáno 26.9. 2003 10:50:55
Frodík, poidáno 26.9. 2003 8:25:51
MK, poidáno 25.9. 2003 23:26:59
Lucyová, poidáno 25.9. 2003 12:35:23
Frodík, poidáno 25.9. 2003 8:44:36
Arsiméné, poidáno 24.9. 2003 19:21:56
Bombadil, poidáno 24.9. 2003 13:20:31
Lucyová, poidáno 24.9. 2003 9:02:33
Frodík, poidáno 24.9. 2003 8:17:52
Frodík, poidáno 24.9. 2003 8:06:38
MK, poidáno 24.9. 2003 0:19:18
Arg, poidáno 23.9. 2003 16:06:45
Lucyová, poidáno 23.9. 2003 15:21:25
Claredhel, poidáno 23.9. 2003 14:29:31
puberťák, poidáno 22.9. 2003 19:14:00
Frodík, poidáno 22.9. 2003 16:52:47
Bombadil, poidáno 22.9. 2003 15:50:06
Láďa, poidáno 22.9. 2003 14:09:38
Arsiméné, poidáno 21.9. 2003 20:55:55
MK, poidáno 20.9. 2003 19:10:03
puberťák, poidáno 19.9. 2003 22:34:06
Frodík, poidáno 19.9. 2003 17:14:14
Lucyová, poidáno 19.9. 2003 16:29:59
Frodík, poidáno 19.9. 2003 16:20:13
Lucyová, poidáno 19.9. 2003 15:11:13
puberťák, poidáno 19.9. 2003 14:46:21
Frodík, poidáno 19.9. 2003 13:57:25
Arsiméné, poidáno 18.9. 2003 19:40:28
Bombadil, poidáno 18.9. 2003 15:41:31
Claredhel, poidáno 18.9. 2003 15:20:04
Frodík, poidáno 18.9. 2003 13:10:39
Frodík, poidáno 18.9. 2003 13:08:26
Lucyová, poidáno 18.9. 2003 12:32:05
Frodík, poidáno 18.9. 2003 11:28:48
Láďa, poidáno 18.9. 2003 11:14:07
Frodík, poidáno 17.9. 2003 11:07:02
Frodík, poidáno 17.9. 2003 8:24:01
MK, poidáno 16.9. 2003 22:05:51
Nenymir syn Nemirův, poidáno 16.9. 2003 21:06:38
Elwing, poidáno 16.9. 2003 20:17:53
Arsiméné, poidáno 16.9. 2003 19:42:20
puberťák, poidáno 16.9. 2003 18:59:39
Frodík, poidáno 16.9. 2003 15:05:44
Bombadil, poidáno 16.9. 2003 14:15:16
puberťák, poidáno 16.9. 2003 14:13:19
Frodík, poidáno 16.9. 2003 14:06:22
Claredhel, poidáno 16.9. 2003 12:21:27
Claredhel, poidáno 16.9. 2003 11:36:08
Frodík, poidáno 16.9. 2003 10:48:25
puberťák, poidáno 16.9. 2003 8:45:51
Frodík, poidáno 16.9. 2003 8:44:33
Frodík, poidáno 16.9. 2003 8:30:10
MK, poidáno 15.9. 2003 19:36:11
Nenja, poidáno 15.9. 2003 18:33:15
KAva, poidáno 15.9. 2003 17:54:06
Frodík, poidáno 15.9. 2003 14:20:15
Frodík, poidáno 15.9. 2003 13:45:46
Frodík, poidáno 15.9. 2003 13:35:29
KAva, poidáno 15.9. 2003 13:30:25
Frodík, poidáno 15.9. 2003 13:20:23
Elwing, poidáno 14.9. 2003 11:04:10
Hedera, poidáno 14.9. 2003 1:47:00
Arg, poidáno 14.9. 2003 0:06:07
KAva, poidáno 12.9. 2003 23:24:41
Arsiméné, poidáno 12.9. 2003 19:48:39
Nenja, poidáno 12.9. 2003 19:10:15
Nenja, poidáno 12.9. 2003 18:03:44
Frodík, poidáno 12.9. 2003 14:31:31
Bombadil, poidáno 12.9. 2003 13:07:11
Bombadil, poidáno 12.9. 2003 12:54:30
Frodík, poidáno 12.9. 2003 10:28:37
Frodík, poidáno 12.9. 2003 8:36:27
puberťák, poidáno 12.9. 2003 7:04:31
Arg, poidáno 11.9. 2003 23:14:36
Arsiméné, poidáno 11.9. 2003 19:30:07
Arsiméné, poidáno 11.9. 2003 19:22:50
Nenja, poidáno 11.9. 2003 18:07:36
Bombadil, poidáno 11.9. 2003 15:28:45
Frodík, poidáno 11.9. 2003 14:39:17
Frodík, poidáno 11.9. 2003 14:30:34
puberťák, poidáno 11.9. 2003 14:09:55
KAva, poidáno 10.9. 2003 21:55:37
Veronika, poidáno 10.9. 2003 20:33:50
Arsiméné, poidáno 10.9. 2003 20:23:20
Arsiméné, poidáno 10.9. 2003 20:17:57
Claredhel, poidáno 10.9. 2003 19:59:10
Claredhel, poidáno 10.9. 2003 19:58:24
Claredhel, poidáno 10.9. 2003 19:49:40
Claredhel, poidáno 10.9. 2003 19:46:12
Rafael, poidáno 10.9. 2003 14:57:20
Frodík, poidáno 10.9. 2003 9:35:19
Frodík, poidáno 10.9. 2003 9:34:02
Arg, poidáno 9.9. 2003 22:32:08
Bombadil, poidáno 9.9. 2003 20:45:57
Arsiméné, poidáno 9.9. 2003 19:12:29
Arsiméné, poidáno 9.9. 2003 19:10:55
Nenja, poidáno 9.9. 2003 18:01:59
Frodík, poidáno 9.9. 2003 16:43:11
Durjodhana, poidáno 9.9. 2003 16:34:46
Lucibel, poidáno 9.9. 2003 16:23:23
Bombadil, poidáno 8.9. 2003 21:38:34
Arsiméné, poidáno 8.9. 2003 19:57:22
Arsiméné, poidáno 8.9. 2003 19:54:03
Frodík, poidáno 8.9. 2003 15:42:52
[]D[][]V[][]D, poidáno 8.9. 2003 15:37:02
Arg, poidáno 8.9. 2003 15:33:37
Susariel, poidáno 8.9. 2003 14:40:47
Frodík, poidáno 8.9. 2003 13:17:46
[]D[][]V[][]D, poidáno 8.9. 2003 12:11:41
MK, poidáno 7.9. 2003 21:31:59
puberťák, poidáno 7.9. 2003 18:15:17
Nenja, poidáno 7.9. 2003 17:58:15
Veronika, poidáno 7.9. 2003 15:27:01
puberťák, poidáno 7.9. 2003 9:57:44
Bombadil, poidáno 6.9. 2003 0:57:01
Bombadil, poidáno 6.9. 2003 0:29:55
Arsiméné, poidáno 5.9. 2003 20:32:11
Míšánek, poidáno 5.9. 2003 13:10:29
puberťák, poidáno 5.9. 2003 12:34:20
Frodík, poidáno 5.9. 2003 11:19:58
Bombadil, poidáno 5.9. 2003 11:15:43
Honza, poidáno 5.9. 2003 10:47:22
Frodík, poidáno 5.9. 2003 10:23:49
Arg, poidáno 5.9. 2003 9:59:52
carnach, poidáno 5.9. 2003 8:49:45
alariel, poidáno 5.9. 2003 7:33:46
Míšánek, poidáno 5.9. 2003 7:26:17
Nenymir syn Nemirův, poidáno 4.9. 2003 22:45:30
Nenymir syn Nemirův, poidáno 4.9. 2003 22:43:06
Sandy, poidáno 4.9. 2003 19:54:44
Erendis, poidáno 4.9. 2003 19:24:56
bombadil, poidáno 4.9. 2003 17:09:10
asgard, poidáno 4.9. 2003 15:46:30
[ Všechny komentáře ]

Diskuze čtenářů na těchto stránkách není provozovatelem serveru nijak moderována a upravována. Provozovatel nemá vliv na obsah jednotlivých příspěvků a nenese za ni zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo kterýkoliv příspěvek smazat, pokud bude odporovat normám slušného chování.
Jméno: E-mail:

Komentář:

Upozorňovat na nové komentáře mailem?
Přepiš heslo   --> 


Informovat o nových komentářích k tomuto článku
E-mail:



V nadpisu V textu V komentářích


Zadejte text pro hledání v eláncích (napo. Gandalf A Balrog, Elijah Wood NEBO Orlando Bloom, Dvi Viže A Faramir A Frodo). Minimální délka hledaného slova jsou toi znaky.

Poslední elánky / novinky

Pozvánka na TolkienCon 2017
Dne 7.11.2016 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 17
TolkienCon 2016 – fotky, video, atd. (doplněno: 18.1. 11:58)
Dne 18.1.2016 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 184
Pozvánka na TolkienCon 2016
Dne 12.11.2015 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 15
Pozvánka na TolkienCon 2015
Dne 9.11.2014 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 1
TolkienCon 2014 – fotky, záznamy tak vůbec (doplněno: 24.1. 22:47)
Dne 23.1.2014 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 42
Pozvánka na TolkienCon 2014
Dne 9.11.2013 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 213
TolkienCon 2013 – fotky, reportáže, přednášky a tak vůbec (poslední aktualizace 29.1. 21:19)
Dne 26.1.2013 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 42
Hobit: Neočekávaná cesta
Dne 19.12.2012 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 75
Pozvánka na TolkienCon 2013
Dne 2.11.2012 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 55
TolkienCon 2012 aneb +1 dítě, +2 děti, … (poslední aktualizace 6.2. v 13:42)
Dne 18.1.2012 napsal Belcarnen, celkem komentářů: 26

O čem se psalo před rokem?

 
[ Všechny články / rozšířené hledání ]



Nejen o víně...



Koncert Společenstvo prstenu


27.1. 2009
Pokud o tom náhodou ještě nevíte, tak 28. května bude v Praze zahrána Symfonie Pán prstenů! Detaily najdete a lístky můžete objednávat ZDE

9.4. 2008
Na adrese www.lotrcon.cz najdete pozvánku na letošní LOTRcon ve dnech 27.6 - 29.6 2008, pásma na téma nejen Pán prstenů jako součásti Festivalu Fantazize.

5.3. 2007
Máte radi fantasy a sci-fi? Baví Vás história Slovanov? Ste blázni do mangy a anime? Alebo si chcete len prísť vyskúšať DDR či Sing Star ? Ak ste aspoň na jednu otázku odpovedali pozitívne, potom niet lepšej voľby ako navštíviť Slavcon 2007. Pestrý trojdňový program len za 200 Sk v predpredaji a za 250 Sk na mieste. Pre bližsie informácie navštívte stránku www.slavcon.arda.sk, kde sa môžete priamo zaregistrovať. (akci pořádá Spoločenstvo Tolkiena, kon

15.11. 2005
Dne 17.11.2005 od 14h se v sále HAMU uskuteční koncert Pražského Filmového Orchestru (viz. malá recenze). I tentokrát je krom hudby J. Williamse připravena The Lord of the Rings Trilogy Howarda Shorea. Více informací na stránkách PFO

10.1. 2005
Palace Cinemas Slovanský dům mají na programu maraton všech rozšířených verzí Pána prstenů. Bohužel startuje o půlnoci z 18. na 19. ledna (úterý na středu), což při dvanácti hodinách filmu není dvakrát ideální čas. Tohle rozhodně není poslední příležitost, takže se nemusíte snažit zlikvidovat v takto nelidský termín a v klidu můžete počkat. A nebo zajít jen na rozšířený Návrat krále...

... všechny zprávičky

Tipy na pohlednici !


Návrat Krále - 26 fotek



Dvě Veže - 15 fotek



Comics - postupně doplňováno

Nejoblíbenější články


DVD a VHS
Objednejte si Návrat krále se slevou!


Star Wars
Star Wars DVD Trilogy (5DVD, THX)



Zasponzorujete provoz tohoto webu? Více zde

Poradna
Gondorský archiv - poradna v otázkách tolkienistických

Byla by pro vás zajímavá projekce všech rozšířených verzí Pána prstenů s nějakou tou přednáškou?
Ano, kdykoliv (kino v Praze)
[ 1184 - 61,8% ]
Ano, v dubnu 2006 (kino v Praze)
[ 23 - 1,2% ]
Ano, v květnu 2006 (kino v Praze)
[ 95 - 4,96% ]
Ano, později (kino v Praze)
[ 25 - 1,3% ]
Ano, kdykoliv (kino v Brně)
[ 290 - 15,14% ]
Ano, v dubnu 2006 (kino v Brně)
[ 15 - 0,78% ]
Ano, v květnu 2006 (kino v Brně)
[ 15 - 0,78% ]
Ano, později (kino v Brně)
[ 50 - 2,61% ]
Spíše ne
[ 58 - 3,03% ]
Určitě ne
[ 161 - 8,4% ]
... výsledky starších anket

Upozornit na nové články
Více informací zde


Nostalgie - starý design
... články, novinky
... divácké recenze

...::: Film Pán Prstenů - The Lord Of The Rings Movie na webu JCsoft's Fantasy (ISSN 1214-052X):::...
Vytvořil a spravuje pro vás Jan "Belcarnen" Čeřovský
Optimalizováno pro kvalitní prohlížeče a rozlišení 800x600 a vyšší
Chcete spolupracovat na tvorbě stránek? Mít zde svou reklamu? Napište!