Otázka: Po Pánu prstenů jsi se stal „slavným“ pro širokou veřejnost, ačkoli jsi už předtím pracoval na spoustě filmů. Jak tě fenomén slávy a fanoušků ovlivnil?

Odpověď: Moc ne. Obvykle nevyhledávám veřejná místa, pouze při promotion akcích a tak. Je fakt, že se mě teď víc reportérů ptá na víc věcí a taky jsem dostal hromadu dopisů z celého světa, ale jediné v čem tu změnu opravdu pociťuji je, že jsem zván k účasti na zajímavých projektech jako třeba Borgia nebo Hildago, to se dřív stávalo vzácně. Krom toho mám mnohem méně volného času, musím pracovat před, během i po natáčení, ale to je prostě nevyhnutelné. Ale nemůžu říct, že by to nějak výrazně ovlivnilo můj osobní život, mám sice méně času na to zajít si třeba do kina, ale to je jen o tom, jak si to všechno uspořádáte, člověk si vždycky najde cestu tam kam chce…Každopádně jsem šťastný, že jsem se Pána prstenů mohl účastnit, byla to skvělá zkušenost.

Otázka: Říkal jsi, že si dostal spoustu dopisů a mailů, byl některý z nich divný, nebo máš nějaké zvláštní zkušenosti co se fanoušků týče? 

Odpověď: Hmm. Už jen psát někomu koho neznáte, nebo si myslíte, že ho znáte jen proto, že jste ho viděli hrát ve filmu je samo o sobě zvláštní. Ale lidé v naprosté většině píšou pozitivní věci, znáte to, ti lidé, kteří vás nemají rádi vám těžko budou psát. Pokud já, nebo kdokoli jiný z LOTR teamu pro někoho něco znamenám, poskytuji nějakou inspiraci, důvod k zamyšlení, pak je to určitě zajímavé a fajn.

Co mi vadí je to, že nemám čas všem odepisovat, to je důvod, proč jsem před pár měsíci prohlásil, že nebudu odepisovat nikomu. Předtím jsem četl a odepisoval na všechny maily, ale pak přišla ta chvíle, kdy jsem si uvědomil, že tím trávím třeba tři hodiny denně a to mi ubíralo čas k lepším věcem – být dobrým otcem, spát, víc kreslit, fotit, věnovat se Percevalu, a vůbec všemu co mě zajímá. Pak bych už všem těm fanouškům neměl co nabídnout, nemohl bych být spokojený člověk a umělec, už by mi neměli proč psát. Tak jsem s tím přestal a nechci to dělat jako jiní herci, za něž odpovídají úplně jiní lidé, aby si četli dopisy pro mě, aby se podepisovali pod své odpovědi mým jménem – jako stroj… Chápu, že to někteří umělci dělají, ale já ne. Říkám tohle z respektu k lidem, co mi píší. Něco jiného je, když jdu na autogramiádu do nějakého knihkupectví, nebo na zahájení výstavy, tam klidně podepíšu všechno. Anebo když mě někdo osloví na ulici, vyjdu vstříc. Ale na dopisy prostě nemám čas, ani ve dne ani v noci.

Fotografie z "turné" po Japonsku, v posteli s představitelem Éomera

Proustův dotazník (otázky musí být zodpovězeny stručně a v přímých větách):

Otázka: Jaká vůně ti připomene dětství?

Odpověď: Spousty, není jedna určitá, je jich hodně. 

Otázka: Které ze svých vad se nemůžeš zbavit?

Odpověď: Zkoušet dělat hodně věcí zároveň.

Otázka: Jakou vlastnost nesnášíš u druhých?

Odpověď: Krutost a lakotu.

Otázka: Která kniha nikdy nebude chybět v tvé knihovně?

Odpověď: Ta o mém vlastním životě.

Otázka: V co nevěříš?

Odpověď: Já…hmm...nevěřím, že je někdo úplně špatný člověk.

Otázka: V čem se nejvýrazněji projevuje tvoje ego?

Odpověď: (dlouhé ticho) V tom, že chci odpovědět na tu otázku…(smích)… aniž bych cokoli říkal!! (výbuch smíchu)

Otázka: Ty se mi mstíš.

Odpověď: Ne…

Otázka: Mstíš se mi za to, že se tě vyptávám…

Odpověď: (smích)..ne ne…

Otázka: Ok, co je pro tebe únikem ze situace, v které hrozíš vybuchnout?

Odpověď: Samota.

Otázka: Kdy se cítíš bezbranný?

Odpověď: Ve spánku.

Otázka: Kdo tě nudí?

Odpověď: Nikdy se nenudím.

Otázka: Rozesmálo tě někdy něco, co bylo o tobě řečeno? 

Odpověď: Pravda…

Otázka: Co děláš v životě rychle?

Odpověď: Nevím.

Otázka: Vaření, sprchování…?

Odpověď: Ne, ne…no, určitě to není rozhodování se!

Otázka: Jaká byla nejkomičtější situace v tvém životě? 

Odpověď: Těch bylo spoustu, ale myslím, že v tomhle mám ještě rezervy, cítím, že to nejlepší ještě přijde.

Otázka: Je v tvém domě něco, čeho by si se nikdy nezbavil?

Odpověď: Vzpomínek.

Otázka: Jaký film tě naposledy rozplakal?

Odpověď: Ten, na kterém teď pracuji. Je spousta krásných i smutných věcí, které se v minulosti staly a které jsme tím filmem znovu oživili.

Otázka: Jaká je první věc, kterou uděláš když ráno vstaneš? 

Odpověď: Pustím vodu v kuchyni.

Otázka: Jaký titulek by jsi si rád přečetl na titulní straně novin?

Odpověď: Jako lidé všech zemí si uvědomujeme, že umřeme a že není potřeba to nikterak urychlovat bezdůvodným zabíjením. Ne, spíš tohle: My, lidé si uvědomujeme svou smrtelnost a není důvod spěchat, umírat dřív…ach jo...nevím.

Otázka: Jakou hračku bys nikdy nedal dítěti?

Odpověď: Předsudky.

Otázka: Co právě teď čteš? 

Odpověď: Teď jsem dokončil Gore Vidal, Dreaming War.

Otázka: Jakou největší chybu jsi v životě udělal?

Odpověď: Podívej, my lidé (i tím i já) se lišíme od zvířat tím, že víme, že zemřeme a přesto konáme špatné skutky. My si uvědomujeme, že když někoho nebo něco zabíjíme, že je to doopravdy zabíjení, to je důvod, proč se chováme tak jinak a proč si vymýšlíme omluvy pro to, co děláme, pro vraždění.

Otázka: To se týká toho titulku, že ano?

Odpověď: Ano…

Otázka: Tak dobře, pokračujme jinak: čeho si nejvíce ceníš u svých přátel? 

Odpověď: Soucitu. K těm, které milujeme i k těm, které nenávidíme.

Otázka: Jak si představuješ dokonalý okamžik? 

Odpověď: Být vzhůru, mít otevřené oči a pamatovat si všechno.

Otázka: Čeho se nejvíc bojíš? 

Odpověď: Opaku od toho, co jsem říkal před chvílí. Jakési náměsíčnosti, ztráty paměti, neustálého spánku. 

Otázka: Jaký je obvykle stav tvojí mysli? 

Odpověď: Fluktuluje mezi zvědavostí a netrpělivostí.

Otázka: Co děláš, když si chceš dopřát extra luxus?

Odpověď: Spím…

Otázka: Chudáčku!

Odpověď: (smích) Ne ne! Spát nebo odpočívat je opravdu moc fajn, ale nevím, život je tak krátký…

Otázka: Při jaké příležitosti lžeš? 

Odpověď: Víš co, mám skvělý titulek: Lidé si konečně uvědomili, že nemá smysl se pořád na sebe hněvat. 

Otázka: Dobře, tak to máme titulek.. A TEĎ: při jaké příležitosti lžeš? 

Odpověď: Když se mi to hodí. A někdy i když se mi to nehodí. 

Otázka: Co se ti nejvíc nelíbí na tvém vzhledu? 

Odpověď: Nemám žádnou zvláštní část, jak to obvykl bývá…vždyť nakonec stejně zemřeme a o tom to je. 

Otázka: Jakou schopnost bys nejvíc chtěl mít? 

Odpověď: Trpělivost. Úplnou a neustálou.

Otázka: Jakého svého majetku si ceníš nejvíc?

Odpověď: Svých vzpomínek.

Otázka: Kde bys chtěl žít? 

Odpověď: Nevím, tady, možná…

Otázka: Tady, to je to tajné místo, o kterém mi nechceš nic říct? 

Odpověď: (smích) Ano. Nebo ne. V tuhle chvíli na tomhle místě. V jinou chvíli jinde.

Viggo je skutečně všestranným umělcem a jeho fotografie mají zvláštní kouzlo...

[První část rozhovoru...]