Bylinky

dobromysl
slabá mysl

silný čaj

svěží máta
tolik vůně

roste z bláta

ani kos
už nezapěje

bez šalvěje

mateří douška
šeptám

do ouška

divizno
žlutá svíce

dej zdraví víc

Podivný rozhovor

Máš-li
komu, co, proč víš
a ničemu se nedivíš

Zapal dvě svíčky, třetí nech
k půlnoci nezatajuj dech
zažehnej lež
a běž

Ve vlastním sténáš náručí
je měsíc s modrou obručí
Dlouhé žluté trávy hlas
poví ti proč petrolejky
živí něco z krásy v nás

Dlouhé žluté trávy hlas
poví, co je, co není zas

Nepoví však, zda má smysl
vraždit zimu
mučit mráz

Morning service

Za poslední noci
mne přepadl chlad

a strach a bolest
staří kamarádi

Jako by radost
s níž jsem uléhal
odlétla na křídlech hrdliček
odplula s proudem
a vítr ji vzal

Bloudil jsem
jako už mnohokrát
po lesích

Slunce bylo rudé
kousek nad východem

A padal sníh
po kolena v něm

hledal jsem Tebe

Tys' nikde nebyla
a já jsem také nebyl
a propast zoufalství
otevřela svůj chřtán

Schoval jsem se za slovy
do náručí spánku

a byl probuzen po chvíli
od pohlazení vánku

Spatřil jsem slunce paprsky
dopadat na Tvou tvář
z níž na mne náhle zasvitla
poklidná vnitřní zář

Tehdy poděkoval jsem lesu
a smál se na modré nebe

na stromy, keře
na říčku
a říkal si

našel jsem Tebe