Je neděle, 2. září 2001. Před pár
hodinami oficiálně skončil letošní Bohemiacon. Jaký byl? Stál vůbec za návštěvu?
Tyto a další otázky se pokusím v několika následujících řádcích
zodpovědět.
Tak tedy ... Bohemiacon z pohledu Belcarnena začal ...
v pátek 31. srpna odjezdem z Prahy. Původní
předpoklad, že se nás sejde sotva šest na hromadnou slevu, se jaksi
nepotvrdil. Vlakem nakonec vyrazil celkem čtrnáctičlenný dav pod vedením
Keplíka a Gudrun ...
Právě ti do Ústí nad Labem spěchali nejvíce a NUTNĚ zde potřebovali být
do šesti hodin. Myslel sem, že v tu dobu začíná nějaká velice zajímavá
(či dokonce jejich) přednáška. Skutečnost byla podstatně prozaičtější.
Na šest hodin byl rezervován stůl v restaurantu U Šťastného vlka :-)
Tento nápad ukázal se býti více než dobrým. V Ústí jsme se hned na nádraží
shledali se zbytkem "Elfconí" skupinky. Dav takto posílen vyrazil užít
si večeři a přivést se do stavu mentální inkompetence způsobené požíváním
fermentovaných lihovin (viz. Červený trpaslík, který byl na celém conu
probrán tam a zpátky nejednou). Večer probíhal v duchu družných debat,
probírání novinek a podobně. Konečně sem také zjistil, proč je Wellovo
jméno v poslední době stále méně slyšet ve společnosti slov "Film Pán
Prstenů" a stále více jen v kombinaci se slovem jedním ...
"Iva" :-)
Po výborné večeři (ňamky pstroužek na másle) došlo k radikálnímu přesunu
do přilehlé čajovny. Atmosféra se v šeru a za přítomnosti svíček spolu
s vonnými čajíky ještě vylepšila. Bohužel nic netrvá věčně a přišel
čas se rozloučit. Část lidu vyrazila ke Skogenům domů, zbytek pak na poměrně
vzdálené vysokoškolské koleje.
Po strastiplné cestě jsem ulehl do spacáku na místečku, které sem si v tělocvičně
zabral. A v mírném šumu tichých hlasů dalších obyvatel tělocvičny se
chystal usnout. Idyla byla trošku narušena příchodem členů literárního
workshopu, kteří hlučeli opravdu vydatně :-) Vše se nakonec povedlo a já
upadl do spánku ...
V sobotu jsem se probudil relativně brzo.
Po čekaní na ostatní spáče se konečně vyrazilo na vlastní "conání".
Tedy ... nejprve se samozřejmě zašlo na nějakou tu ranní baštu. Hned poté
navštívil sem svou první přednášku - Proměna člověka ve zvíře
v podání Ivany Kuglerové. Přednáška byla hodně zajímavá a
podána velmi příjemnou formou. Ivana Kuglerová je bez všech pochybností
vycházející hvězdou českého fantasy literárního nebe a určitě se o ní
v průběhu toho reportu ještě zmíním (případně o jejím společníkovi -
velkém černém psovi :o)
Hned po Proměnách následovala přednáška Vlado Ríši na téma Co
nového v Ikarii? Ač bych to nečekal, poměrně hodně mne zaujala a
pobavil sem se při ní.
Ještě zábavnější však byl Workshop, kde tým autorů nevybíravě
hodnotil a kritizoval povídky došlé do soutěže. Jak může potvrdit
Aelirenn, s kritikou si hlavu opravdu nelámou. Raději jim nikdy nic nepošlu
:-)
Po workshopu následoval obídek a následně velké dilema - jít na přednášku
Františky Vrbenské nebo do kina na promítání snímků od Jiřího Trnky a
Jana Švankmajera? Nakonec přeci jen zvítězilo kino a nelitoval sem. Švankmajerův
Zánik domu Usherů je vizuálně dokonale zpracované dílko, u kterého
při Čepkově sugestivní četbě textu E.A. Poea běhá mráz po zádech.
Naštěstí se nám podařilo po skončení promítání stihnout několik
posledních desítek minut již zmiňované přednášky Františky Vrbenské
o Australských mýtech. A byla to přednáška jako už tradičně skvělá.
Františka dokonale ví, co posluchače zajímá a jak je zaujmout... škoda že
na přednášku nezbylo více času, určitě by dokázala mluvit nejméně další
hodinku.
Ovšem onu hodinku sem strávil pobíháním po budově a sledováním všeho co
se dělo. Trávil sem tak volný čas do začátku divadelního představení s
velice zajímavým názvem - Mrtvá.
Divadlo bylo ... zvláštní. Velmi hezky zpracované, s vychytanými
"efekty", zajímavým dějem a hodně slušnými výkony herců.
Celkově opravdu velice ... zvláštní. A právě takové věci a lidi mám rád,
takže sem si představení hodně užil.
A jelikož se přiblížil večer, následovala menší večeře a příprava na
část Conu v programu označenou pouze jako Ceny a tombola. A právě
tato část byla snad to nejlepší (co se programu týče) z celého Conu. Předávání
cen totiž začalo představením místní šermířské skupiny Acheron.
Ta předvedla moc pěkné a velice vtipné divadlo ze světa artušovské
legendy plné výborných vtípků a hezky provedených soubojů.
Následovalo předávání cen z povídkové soutěže O železnou rukavici
lorda Trollslayera. Samo předávání bylo jedním velkým a skvělým
divadlem. Tím však program nekončil. Na řadu přišla anketa Bohemiaconu o
nejlepší nakladatelství, web a osobnost okolo sci-fi. A jaké jsou výsledky?
Osobností se stal Mostecký, vydavatelstvím Straky na vrbě pod
vedením Michaela Bronce a webem pak Sarden s Pagim v čele.
Vítězná osobnost se pak ujala čestného úkolu - moderování tomboly. A že
se vydařila :-) Sice sem nic nevyhrál, ale byla to velká zábava.
Zlatým hřebem večera měla být předpremiéra Spielbergova filmu AI.
Bohužel k ní nemohlo dojít, protože byla zatržena přímo ze sídla Warner
Brothers v Londýně (jak nám bylo sděleno). Tento snímek byl tedy nahrazen
animovanou Divokou Planetou ze 70. let, jež mne bohužel příliš
nezaujala. Vyrazil jsem tedy směr vysokoškolské koleje spinkat ...
I v neděli sem vstával brzo a dorazil na
místo conání v době, kdy zde ještě v podstatě nikdo nebyl. Po pár desítkách
minut jež sem si vyplnil čtením začal další bod programu - beseda s autory
Bohemiaconu. Tuším že byla položena celkem jedna otázka :-)
Mile mne překvapilo zařazení klasického snímku Vynález zkázy (který v
sobotu běžel paralelně s divadlem a tak sem o něj přišel) do zbytku nedělního
programu. Filmeček je to výborný a nádherně ukrátil čekání na vlak ...
Pár minut po poledni jsme tedy už zase
seděli ve vlaku a hnali se tentokráte směrem ku Praze. Bylo po conu ...
A jaký tedy byl? Zaslechl sem spoustu stížností.
Od "nic moc atmosféry", přes "nudný program" až po
sprostá slova. Spousta lidí tedy se mnou nebude souhlasit, ale já si
Bohemiacon užil. Nejel sem totiž za programem (který sem před pátkem vůbec
neznal). Chtěl sem se vidět a popovídat si s přáteli, vidět zase pár fajn
lidiček z netu ... a toto vše se mi splnilo ve vrchovaté míře. A nakonec i
z programu sem si, jak je uvedeno výše, vybral to své.
P.S. Slíbil sem ještě se vrátit k
Ivaně Kuglerové. Na conu sem po pozorném přečtení zakoupil její sbírku básní
pod názvem Oči opilých barakud. Do odjezdu byla přečtena znovu snad pětkrát.
Pokud ji uvidíte na pultě knihkupectví, minimálně se podívejte. Dost možná
podlehnete kouzlu těch veršů a sbírka zaujme čestné místo ve vaší
knihovničce.
...
... |
Někdo vidí v
deliriu tremens hromadu malých
bílých myšek
Někdo vidí v deliriu tremens hromadu malých
ocelových pastiček
Já viděla hromadu malých bílých myšek, jak s
důvěrou capkají do hromady malých ocelových
pastiček.
(Cap, cap. Cap, cap. Klap.)n |
...
... |
Napsal Jan Čeřovský, 2. září
2001
E-mail: Cerovsky@jcsoft
Použit úryvek z básně Myšky,
napsala Ivana Kuglerová, vyšlo ve sbírce Oči opilých barakud. Vydalo
nakladatelství Straky na Vrbě (Michael Bronec, Horáčkova 1208, Praha 4, 140
00) v roce 2001
|