|
Tak jsem konečně stál na jejich planetě. Nikdy před tím než mně oslovil Úřad pro jiné civilizace, mně nenapadlo, že právě já budu tím prvním, kdo naváže první kontakt s jinou formou života. Viděl jsem je už zdálky. Stáli jak obrovské skály na dvou končetinách připomínající sloupy ´Frrrnbec.´ V horních dvou končetinách držely klacky a mávali jimi směrem ke mně. Chtěl jsem zahájit taktický ústup, ale vzpomněl jsem si na doktora Mrrrn-U, který se zabýval jejich chováním řadu oběhů. Tvrdil, že na znamení míru tyto bytosti mávají jakými si ratolestmi. Ujištěn tímto poznatkem jsem jim směle vyrazil v ústrety. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- "Vidíš ho, hnusa? Von se vůbec nebojí." "Hele. Von de blíž. De k nám. Vašku, di zprava. Láďo, ty zdruhý strany. Kdoví co je to za potvoru. Teď tu votevřeli tu elektrárnu jadernou. Jestli jim to někde utíká?" "No jo. Já jsem vonehdá viděl film na Nově, jak jim to taky utíkalo a vznikali z toho takový ty. Mutanti. A žrali lidi. Něco takovýdleho, jako je tohle." ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Mezi zástupci dvou vesmírných civilizací zbývali už jen čtyři metry. Pak tři, ..., dva, ..., jeden, ... a rány okovaných holí dopadly. |