POTKAL
JSEM ČLOVĚKA
Potkal
jsem člověka
který mi milý byl
Potkal jsem člověka
nerad bych ublížil
Potkal jsem člověka
nerad bych z cesty sved
Potkal jsem člověka
v netouze mazat med
Potkal jsem člověka
pro Pána svého žil
Já tomu člověku
chtě-nechtě ublížil
OSTROV
Moře
se táhne k obzoru,
až tam cítím vůni tvých vlasů.
Liána kamsi nahoru
táhne se do víru času.
Kdo viděl ostrov pochopí,
že večery zde jsou krásné.
Vlny tu myjí hroty dýn
zlaté jak slunce jasné!
ROZTRHANÝ
SVĚT
Vítr
kolem vlaku vesele si píská
ukrást nám chce duše, a také je získá!
Kolem nás kubismus vesele uhání,
pestré barvy listů lezou do strání.
Ukusují zoubky ze svých okrajů
z našich srdcí suše na fraky lokajů.
A na hladině kruhy
jedem si pro popruhy.
Do rájů šarlatánů a lhářů
ať ukryjem pokřivené vkusy,
co nalezli jsme na seznamu snářů.
Hledat cestu netřeba nám nyní,
tu nalezli už jiní!
Autorka
těchto básniček nechtěla být jmenována a ani na tomto místě nechtěla
svojí e-mailovou adresu. S případnými maily se proto obracejte na basnicky@jcsoft.cz.
Pokud se budou básničky líbit (což dejte najevo komentáři), tak je
rozhodnuta vždy po určité době uveřejnit další tři.
|