Bylinky
dobromysl
slabá mysl
silný čaj
svěží máta
tolik vůně
roste z bláta
ani kos
už nezapěje
bez šalvěje
mateří douška
šeptám
do ouška
divizno
žlutá svíce
dej zdraví víc
Podivný rozhovor
Máš-li
komu, co, proč víš
a ničemu se nedivíš
Zapal dvě svíčky, třetí nech
k půlnoci nezatajuj dech
zažehnej lež
a běž
Ve vlastním sténáš náručí
je měsíc s modrou obručí
Dlouhé žluté trávy hlas
poví ti proč petrolejky
živí něco z krásy v nás
Dlouhé žluté trávy hlas
poví, co je, co není zas
Nepoví však, zda má smysl
vraždit zimu
mučit mráz
Morning service
Za poslední noci
mne přepadl chlad
a strach a bolest
staří kamarádi
Jako by radost
s níž jsem uléhal
odlétla na křídlech hrdliček
odplula s proudem
a vítr ji vzal
Bloudil jsem
jako už mnohokrát
po lesích
Slunce bylo rudé
kousek nad východem
A padal sníh
po kolena v něm
hledal jsem Tebe
Tys' nikde nebyla
a já jsem také nebyl
a propast zoufalství
otevřela svůj chřtán
Schoval jsem se za slovy
do náručí spánku
a byl probuzen po chvíli
od pohlazení vánku
Spatřil jsem slunce paprsky
dopadat na Tvou tvář
z níž na mne náhle zasvitla
poklidná vnitřní zář
Tehdy poděkoval jsem lesu
a smál se na modré nebe
na stromy, keře
na říčku
a říkal si
našel jsem Tebe