 |
 |
 |
Autor: Okeya, přidáno: 18.1. 2002 14:24:16
|
Srdce
dva údery jako před popravou
dva údery jako před popravou
splašení koně života
stále stojím na prahu
najít svoji správnou cestu
Noc vlka
A byly nohy
A byl jen dech
A byla duše
Samota
Dnes vrátila se moje zima
Dnes večer
a zanechal jsem takové pusto
Ledovou krajinu |
Komentáře
| Nanthei, přidáno 1.5. 2002 18:35:39 |
| Bije, jako srdce každého z nás. V hodině vlků, v hodině samoty... Kouzelné. |
| flk, přidáno 9.1. 2002 12:53:27 |
| Srdce. Bije jako moje. Skutečně darmo mluvit, život prostě je ... |
| Okeya, přidáno 5.1. 2002 1:37:00 |
| Taky díky. Pokud jde o pravdu, nevím, sám mnoho nevnímám, když píšu, pak je to dobré. Když vnímám, je to nucené. Už jsou starší, dodám něco novějšího ... takové pocity jako v prvních dvou mívám pořád ... Okamžiky. Samotu už dnes cítím jinak. |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 5.1. 2002 0:47:48 |
| Samotu jsem četl už dříve. Moc zvláštní... Vlk je moc hezký. A Srdce ... darmo mluvit. Prostě nádhera! |
| Ruby, přidáno 4.1. 2002 7:47:06 |
| Prostě nádhera... |
| Andre, přidáno 3.1. 2002 23:43:01 |
| Málem jako bych se při čtení vlka blížil do hloubi hvozdu....dost dobré "Samota" je dost ostře pravdivá-Díky |