 |
 |
 |
Autor: Aelirenn, přidáno: 21.9. 2001 21:23:12
|
Pustila jsem se do něčeho, co způsobí můj konec…Cítím to, jenže už není cesty zpět. Nemůžu nic vrátit, protože nechci…Nevím jak to celé dopadne, vím, že špatně, ale jak moc špatně? Při mé smůle úplně nejhůř. Možná… Celé jsem to zpackala a mrzí mne to, mrzí a zároveň jsem šťastná, Osud je takový a já bych nevyměnila jedinou chvilku za delší život. Kdyby mi bylo nabídnuto vrátit se v čase – varovat sebe, odmítla bych. Nechci nic měnit, jen se nechci dočkat toho konce… Bojím se, že každou svou přihlouplou větou udělám velký krok blíž…Není cesty zpět. Nemůžu se vrátit…Možná pozastavit, ale ne vrátit. Nemůžu to nikomu říci. Nikdo by mne nepochopil. A stejně tohle píši s nadějí, že si to někdo přečte a řekne jedno dvě konejšivá slova…“Neboj, vše bude v pořádku, jsi hloupá, že si myslíš, něco jiného…“ Tohle okno do mé duše možná někdo pochopí, ale nikdo nikdy nebude znát celou pravdu…Ta je ukryta v srdcích jen dvou lidí na tomhle světě. Třeba navěky, třeba za krátko, vyplave na povrch…Připadám si hrozně, taková je teď situace. Ne veselé radovánky a jedině jen lehký dojem, toho, že ten konec nebude tak příjemný. Já vím, že ten konec NEBUDE příjemný! Bojím se a stejně se musím pořád usmívat…Jen aby to tak vypadalo… Já jsem šťastná, Světe! Nic mi nechybí… Zatím mi skutečně nic nechybí…Zatím… Až se ozve kdesi z hora: „Už dost!“ já se propadnu… Vím, že každá vteřina navíc teď, se mi zúčtuje a já se o to propadnu hlouběji…Přesto mi to nevadí a všechno hltám plnými doušky. Jako droga…Je to tak stejné… Připadám si jako idiot. Píšu o něčem, co jsem zažila poprvé. Nemám právo soudit. Nemám právo si myslet, že nastane konec. Mám žít ve sladké iluzi. Třeba… Pomalu mi na ničem nezáleží. Přátelé zmizeli, nechtěli dál poslouchat jedno a to samé. Tu hloupou a trapnou a tak často zneužívanou větu: Já miluji! Já miluji! Já miluji… Nedivím se jim. Proč ještě dýchám? Proč ještě svítí slunce? Proč po obloze plují mraky? Protože nezáleží na citech. Nezáleží na ničem… Můžu chodit jako prázdná troska a stejně to bude všechno fungovat. Všechno to tu bude tak to tu bylo tisíce let… Je krásný den a já vím, že pro mne osudový…Za tu dobu, dřív, než jsem dokázala tohle dopsat, se cosi změnilo… Sama dnes nastoupím na popraviště a nechám kata rozhodnout…Nevím, co se stane, počítám s tím nejhorším, ale dál už to nešlo…Dál jsem nemohla snášet, ten nejistý pocit mi přerost přes hlavu a já se dnes dozvím, jak to všechno dopadne…Bože jak moc bych si přála šťastný konec – tisíc omluv, tisíc polibků a nekonečné objetí… Je konec…Navěky…Já padala z oblohy a viděla zemi…Teď jsem dopadla…Až na dno… |
Komentáře
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 25.9. 2001 19:08:01 |
| Vivien: neříkám nevěřit, to jistě ano. Určitě to je přesně tak jak píšeš. Jen v tu chvíli, kdy je ti nejhůř, je přesně tenhle typ smýšlení děsně obtížný ... |
| Monster, přidáno 25.9. 2001 13:58:08 |
| Hm, takove pocity znam. Ostatne uz ses hezky dlouho nezastavila. Ukaz se zas nekdy. |
| Vivien, přidáno 25.9. 2001 11:06:05 |
| Já vím Honzo, ale musí to tak být, protože kdyby to tak nebylo, a nevěřila bych tomu, že to tak je, neměla bych sílu žít....alespoň já ne.. |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 24.9. 2001 22:29:38 |
| Už si vzpomínám ... Základ tohohle si mi vlastně postovala už na Cyberu, před tím naším "sezením" a rozborem situace :) Hlavně že už je to lepší. Mám chuť napsat nějakou vtipnou poznámku ... třeba: "Nelituj ho, nezasloužil si tě" nebo "Přijdou jiní a lepší", ale neudělám to :))) Vivien: Tragos má pravdu. V takových chvílích bohužel nelze vidět situaci v tomhle světle. Ty to možná dokážeš (i když asi také ne úplně), ale mi ostatní ne. |
| rían, přidáno 24.9. 2001 21:10:23 |
| Aelirenn ty jsi taky sluníčko .o))) kdybysme to neznali, tak bysme to sem nepsali...o)) |
| Aelirenn, přidáno 24.9. 2001 19:39:46 |
| Kanyapi, Honza, Rian: Jste zlata slunicka:) Moc moc dekuji!:) |
| Aelirenn, přidáno 24.9. 2001 19:33:34 |
| Víte, já moc děkuji, že takhle soucítíte se mnou, ale nemusíte...Není důvod. Kdyby to bylo pořát tak jak píši, asi bych to sem nedala...Ale všechno už odeznělo...Všechno je relativně v pořádku...Snad jenom - pokud se někdo cítí stejně jako jsem se cítila já, když se tohle "okno" dostalo na svět - tak upozornění: věřte, když vám lidé cpou do hlavy, že to přebolí...A jestli tomu věříte a všechno chápete a je vám přesto blbě a a dvojnásob k zblití z těch věčných poznámek o tom jak všechno bude OK za nějakou dobu - tak se třeba strašně ožerte, cokoliv...Zapomeňte, chvíli si sami umírejte a pak.......zase se dostanete do normálu...Ale to asi všichni tady ví, že? No jo, s ničím novým nepřicházím... |
| Tragos, přidáno 24.9. 2001 19:08:16 |
| Vivien: to co říkáš je pravda, ale když je na tom člověk nejhůř, většinou to takhle nevidí |
| Vivien, přidáno 24.9. 2001 11:17:04 |
| Víš je hloupé přirovnání říct že žádný strom neroste do nebe. Ale je to tak, ale také je pravda, že pád není nikdy až na dno. A to je také pravda. Vždy když člověk myslí, že nemůže být šťastnější, najde se síla, která tě srazí na kolena a dá ti jasně vědět, že vše je relativní a nic není jisté. Když se ti však zdá, že jsi úplně na dně, něco se najde, co tě táhne dál. Život je zkouška odolnosti, zkouška pro něco daleko složitějšího. Musíš obstát, proto jsi zde.....víš a když se ti něco zlého přihodí, oddychni si, to horší máš za sebou, čeká tě cesta nahoru.... |
| rían, přidáno 23.9. 2001 23:18:10 |
| Připojuji se, držím palce, vždycky to dopadne tak jak má. |
| Tragos, přidáno 23.9. 2001 22:12:26 |
| Nevím, co Tě trápí, vlastně Tě ani neznám. Ale chápu Tě... |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 23.9. 2001 19:26:59 |
| Všichni co tě známe víc než doufáme. Dopadne to dobře, uvidíš. Dnes se to možná zdá jako zoufalá situace ze které není východisko, ale za pár dní ... kdo ví. Držíme palečky ... |
| Kanyapi, přidáno 23.9. 2001 13:54:09 |
| Aelirenn, smíšku... To co jsi napsala v sobě nese jistou moudrost, poznání. Jsem si jistá, že jsi dál, než se cítíš. V konečném výsledku všechny věci dopadnou tak nějak - relativně dobře. Doufám. |