Není větší utrpení, než když se mi myšlenka nevyvede ve slovech! ---  Dostojevkij

Něco mne nutilo začít právě tímto citátem. Je nesmírně těžké vyjádřit myšlenky ve slovech tak, aby výsledný text nepůsobil jako výplod šílence a byl pochopitelný i někomu jinému než autorovi. Snažím se. Nakolik je má snaha úspěšná nechám na vás. Vy jste svědkové, porota, soudce i kat ...
Je mi jasné, že tyhle texty jsou zmatené, obsahují páté přes deváté ... ale já už sem prostě takový. Možná právě tímhle v tom chaosu udělám trošku pořádek. Třeba právě tím, že to vše "hodím na papír" utřídím své myšlenky a pochopím ...

Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány. Nyní ještě zbývá je uskutečnit. --- Pascal

Je kruté dozvědět se pravdu. Mnohem krutější je dozvědět se, že to co jste za pravdu považovali byla lež. Milosrdné lži. Jak krásně to zní. Nechci nic takového. Nic neznamená řada milosrdných polopravd a lží. Raději jednu krutou pravdu než tohle všechno ...

There's a passage I got memorized, seems appropriate for this situation: Ezekiel 25:17. "The path of the righteous man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the weak through the valley of darkness, for he is truly his brother's keeper and the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers. And you will know my name is the Lord when I lay my vengeance upon you."

Každý kdo zná film Pulp Fiction už se usmívá. Smrt ve spojení s citacemi z Bible. Tenhle svět je šílený. Film plný násilí, s hektolitry krve a po okraj narvaný brutálními scénami nám přijde k smíchu. Ano. Je tak extrémně brutální až je to skoro parodie. Nevadí mi to. Mám tenhle snímek moc rád a vždy se u něj zasměji. Přesto mám pocit, že někde je chyba ...
Mnoho lidiček tenhle film popíše jako krásný. Musím s nimi souhlasit. A přečteme-li si některou z "definic krásy", budeme s nimi souhlasit také. Přesto ... nesedí mi to dohromady ...

Krása je vždycky něco, co se k něčemu připojí, krásu nemůžeme udělat. Umělec nemá myslet na krásu, ví pouze, že existují určité podmínky, za kterých snad krása milostivě slétne na jeho výtvor. A jeho povoláním je poznat tyto podmínky a umět je vytvářet. --- Lukavský

I tahle fotografie je krásná ...

S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství. --- Francois-Maria Arouet - Voltaire
Čtení je nejslabším morfiem a nejúčinnějším lékem na rány duše. --- Thomas Fuller

Mám moc rád tyhle "literární" citáty. Jsou tak pravdivé. Víte, pokud utíkáte k Malému princi ve chvílích kdy je vám těžko, a někdo vám řekne "Ne, díky. Nepotřebuji nic nového na čtení. Mám Malého prince." ... přál bych vám zažít si ten pocit. Jenže v mém případě jen prvních pár vteřin ... pak přijde na řadu "paranoia" a myšlenky jako "Je to účelové jednání, ví že tuhle knihu miluju.", "Co tím sleduje? Proč to říká?" a podobně. To už vám nepřeji ...

This is insane! Why is this happening to me? What did I do? I'm nobody. I didn't do anything. Fuck! Fuck! Fuck! --- NEO, Matrix

Stařeček pozvedl zrak od misky ovesné kaše a upřeně se zahleděl na tlupu jezdců. Uháněli ven z města, vstříc dobrodružství. Stařeček vzpomínal. Vzpomínal na dobu, kdy i on byl zbrklým mladíkem toužícím zažít cokoliv neobvyklého a vzrušujícího. Nebylo mu o moc více než na obzoru mizejícím jezdcům, když bez dovolení vyvedl ze stáje otcova vraníka a pominuvše rozloučení vyrazil hledat štěstí do světa. Mnohokrát litoval toho okamžiku a přemýšlel, co by se bývalo stalo, kdyby ho otec tenkrát chytil a pořádně seřezal řemenem. Tolik událostí by se ubíralo jiným směrem, mnoho dobrých lidí by žilo. Minulost se však nedá změnit. Za své činy se nikdy nemusel zodpovídat před nikým jiným než sám sebou…

Máte chuť něco napsat? Takových úvodů i pasáží z nikdy nenapsaných povídek mám desítky. Mohl bych je dát k dispozici. Pohrajte si s nimi. Použijte text co jsem právě vložil a napište pokračování. Když se sejde pár dalších možných cest vývoje příběhu můžeme porovnávat. Vybrat ten nejlepší a pokračovat v psaní. Příběh na pokračování. Každý může být autorem ...

Neutečeš. I když doufáš, že místo kam možná za nějakou dobu odejdeš je pro normálního smrtelníka nedostupné - mýlíš se! I tam půjdu za tebou - dříve či později. Nezabráníš tomu ... v tu chvíli už nade mnou nebudeš mít žádnou moc. Bude jen láska. Ta stejná co je teď. Nesmrtelná. --- ? 

A čas plyne … Vteřina za vteřinou, minuta po minutě. Roky, staletí, tisíciletí. Lidstvo se vyvíjí. A pak přichází bod zlomu. Dvacáté století a začátek století jedenadvacátého znamenal pro lidstvo totéž, co dopad meteoritu pro dinosaury před padesáti milióny let. Lidstvo však nevyhynulo fyzicky. Stalo se pouze barbarskou rasou, bez pocitů, bez slitování, bez všeho, co dříve dělalo člověka člověkem a odlišovalo ho od zvířat. Hudba byla nahrazena podivnou směsicí úderů a pištění. Obrazy krajin a portréty pak fraktálovými obrazci a renderovanými scénami bez kousky jakýchkoliv pocitů. Pár tahů myší a byl tu strom ve fotografické kvalitě. Stejný strom, jaký vytvořilo stejným potažením myší dalších deset tisíc uživatelů téhož programu. Nevyjadřoval vůbec nic. Snad až po chvíli, kdy mu jeho tvůrce přebarvil a pokroutil větve, vyjadřoval pokroucenou povahu autora i světa jako celku. Nic z toho ale nemělo být konečným stupněm „vývoje“. Vědci básnící o telekinezi pomocí mozkových implantátů.
Politici si potřásají rukama a usmívají se na kameru. Vlády všech velmocí se dohodly na odstranění jaderných zbraní. A proč také ne? Vždyť jsou dávno zastaralé. Vždyť dávno mají zbraně stokrát účinnější. To ale obyčejní lidé nevědí. Proč by je to také mělo zajímat? Každý si žije svůj život. Osud ostatních a v konečné fázi ani sebe sama ho nezajímá. Planeta má deset miliard obyvatel. Devět miliard nemá práci a žije v tak nuzných podmínkách, že nemá šanci přežít dalších pět let. Koho by to mělo zajímat? Lidí je moc a planeta je malá. Technologie pro osídlování nových planet není zatím dokončena. Smrt devíti desetin obyvatel by všem jedině prospěla. Vlády zahajují pomoc hladovým a trpícím. Nějak se přeci přebytečných jaderných pum zbavit musí …

Malá vizuální úprava textu od Deine Lakaien, protože jaksi nemůžete slyšet, jak je při zpěvu kladen důraz na jednotlivá slova ...

Nightwish ... už to jméno je krásné. I jejich hudba. Dostal sem se k nim v podstatě přes jedinou skladbu a to jen proto, že měla "tolkienovskou" tematiku. Pokud budete mít možnost pustit si některé z jejich alb (obzvláště doporučuji Angels Fall First) učitě tak učiňte ... protože jak už sem napsal jinde ... o hudbě je těžké psát. Ta se musí poslouchat ...
Text písničky které zde uvádím je právě ta, která mne k Nightwish přivedla ... až symbolicky se jmenuje Elvenpath ...

Napsal Jan "Belcarnen" Čeřovský, 7. září 2001
E-mail: cerovsky@jcsoft.cz