Není větší utrpení, než když se mi myšlenka nevyvede ve slovech!
--- Dostojevkij
Něco mne nutilo začít právě tímto
citátem. Je nesmírně těžké vyjádřit myšlenky ve slovech tak, aby výsledný
text nepůsobil jako výplod šílence a byl pochopitelný i někomu jinému než
autorovi. Snažím se. Nakolik je má snaha úspěšná nechám na vás. Vy jste
svědkové, porota, soudce i kat ...
Je mi jasné, že tyhle texty jsou zmatené, obsahují páté přes deváté ...
ale já už sem prostě takový. Možná právě tímhle v tom chaosu udělám
trošku pořádek. Třeba právě tím, že to vše "hodím na papír"
utřídím své myšlenky a pochopím ...
Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány. Nyní ještě zbývá je uskutečnit.
--- Pascal
Je kruté dozvědět se pravdu.
Mnohem krutější je dozvědět se, že to co jste za pravdu považovali byla
lež. Milosrdné lži. Jak krásně to zní. Nechci nic takového. Nic neznamená
řada milosrdných polopravd a lží. Raději jednu krutou pravdu než tohle všechno
...
There's a passage I got memorized, seems
appropriate for this situation: Ezekiel 25:17. "The path of the righteous
man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of
evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the
weak through the valley of darkness, for he is truly his brother's keeper and
the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great
vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers.
And you will know my name is the Lord when I lay my vengeance upon you."
Každý kdo zná film Pulp Fiction
už se usmívá. Smrt ve spojení s citacemi z Bible. Tenhle svět je šílený.
Film plný násilí, s hektolitry krve a po okraj narvaný brutálními scénami
nám přijde k smíchu. Ano. Je tak extrémně brutální až je to skoro
parodie. Nevadí mi to. Mám tenhle snímek moc rád a vždy se u něj zasměji.
Přesto mám pocit, že někde je chyba ...
Mnoho lidiček tenhle film popíše jako krásný. Musím s nimi souhlasit. A přečteme-li
si některou z "definic krásy", budeme s nimi souhlasit také. Přesto
... nesedí mi to dohromady ...
Krása je vždycky něco, co se k něčemu připojí, krásu nemůžeme udělat. Umělec nemá myslet na krásu, ví pouze, že existují určité podmínky, za kterých snad krása milostivě slétne na jeho výtvor. A jeho povoláním je poznat tyto podmínky a umět je vytvářet.
--- Lukavský
I tahle fotografie je krásná ...
S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství.
--- Francois-Maria Arouet - Voltaire
Čtení je nejslabším morfiem a nejúčinnějším lékem na rány duše. --- Thomas Fuller
Mám moc rád tyhle "literární"
citáty. Jsou tak pravdivé. Víte, pokud utíkáte k Malému princi ve chvílích
kdy je vám těžko, a někdo vám řekne "Ne, díky. Nepotřebuji nic nového
na čtení. Mám Malého prince." ... přál bych vám zažít si ten
pocit. Jenže v mém případě jen prvních pár vteřin ... pak přijde na řadu
"paranoia" a myšlenky jako "Je to účelové jednání, ví že
tuhle knihu miluju.", "Co tím sleduje? Proč to říká?" a podobně.
To už vám nepřeji ...
This is insane! Why is this
happening to me? What did I
do? I'm nobody. I didn't do
anything. Fuck!
Fuck! Fuck! --- NEO, Matrix
Stařeček
pozvedl zrak od misky ovesné kaše a upřeně se zahleděl na tlupu jezdců. Uháněli
ven z města, vstříc dobrodružství. Stařeček vzpomínal. Vzpomínal
na dobu, kdy i on byl zbrklým mladíkem toužícím zažít cokoliv neobvyklého
a vzrušujícího. Nebylo mu o moc více než na obzoru mizejícím jezdcům,
když bez dovolení vyvedl ze stáje otcova vraníka a pominuvše rozloučení
vyrazil hledat štěstí do světa. Mnohokrát litoval toho okamžiku a přemýšlel,
co by se bývalo stalo, kdyby ho otec tenkrát chytil a pořádně seřezal řemenem.
Tolik událostí by se ubíralo jiným směrem, mnoho dobrých lidí by žilo.
Minulost se však nedá změnit. Za své činy se nikdy nemusel zodpovídat před
nikým jiným než sám sebou…
Máte chuť něco napsat? Takových
úvodů i pasáží z nikdy nenapsaných povídek mám desítky. Mohl bych je dát
k dispozici. Pohrajte si s nimi. Použijte text co jsem právě vložil a napište
pokračování. Když se sejde pár dalších možných cest vývoje příběhu
můžeme porovnávat. Vybrat ten nejlepší a pokračovat v psaní. Příběh na
pokračování. Každý může být autorem ...
Neutečeš. I když doufáš,
že místo kam možná za nějakou dobu odejdeš je pro normálního smrtelníka
nedostupné - mýlíš se! I tam půjdu za tebou - dříve či později. Nezabráníš
tomu ... v tu chvíli už nade mnou nebudeš mít žádnou moc. Bude jen láska.
Ta stejná co je teď. Nesmrtelná. --- ?
A čas plyne … Vteřina
za vteřinou, minuta po minutě. Roky, staletí, tisíciletí. Lidstvo se vyvíjí.
A pak přichází bod zlomu. Dvacáté století a začátek století jedenadvacátého
znamenal pro lidstvo totéž, co dopad meteoritu pro dinosaury před padesáti
milióny let. Lidstvo však nevyhynulo fyzicky. Stalo se pouze barbarskou rasou,
bez pocitů, bez slitování, bez všeho, co dříve dělalo člověka člověkem
a odlišovalo ho od zvířat. Hudba byla nahrazena podivnou směsicí úderů a
pištění. Obrazy krajin a portréty pak fraktálovými obrazci a renderovanými
scénami bez kousky jakýchkoliv pocitů. Pár tahů myší a byl tu strom ve
fotografické kvalitě. Stejný strom, jaký vytvořilo stejným potažením myší
dalších deset tisíc uživatelů téhož programu. Nevyjadřoval vůbec nic.
Snad až po chvíli, kdy mu jeho tvůrce přebarvil a pokroutil větve, vyjadřoval
pokroucenou povahu autora i světa jako celku. Nic z toho ale nemělo být
konečným stupněm „vývoje“. Vědci básnící o telekinezi pomocí mozkových
implantátů.
Politici si potřásají rukama a usmívají se na kameru. Vlády všech velmocí
se dohodly na odstranění jaderných zbraní. A proč také ne? Vždyť jsou dávno
zastaralé. Vždyť dávno mají zbraně stokrát účinnější. To ale obyčejní
lidé nevědí. Proč by je to také mělo zajímat? Každý si žije svůj život.
Osud ostatních a v konečné fázi ani sebe sama ho nezajímá. Planeta má
deset miliard obyvatel. Devět miliard nemá práci a žije v tak nuzných
podmínkách, že nemá šanci přežít dalších pět let. Koho by to mělo
zajímat? Lidí je moc a planeta je malá. Technologie pro osídlování nových
planet není zatím dokončena. Smrt devíti desetin obyvatel by všem jedině
prospěla. Vlády zahajují pomoc hladovým a trpícím. Nějak se přeci přebytečných
jaderných pum zbavit musí …
So go to heaven go to
earth
So go to heaven go to earth
So go to heaven go to earth
So go to heaven go to earth
So go to heaven go to earth |
Or
switch
to
hell |
Malá vizuální úprava textu od Deine Lakaien,
protože jaksi nemůžete slyšet, jak je při zpěvu kladen důraz na jednotlivá
slova ...
Nightwish ... už to jméno je krásné. I
jejich hudba. Dostal sem se k nim v podstatě přes jedinou skladbu a to jen
proto, že měla "tolkienovskou" tematiku. Pokud budete mít možnost
pustit si některé z jejich alb (obzvláště doporučuji Angels Fall First) učitě
tak učiňte ... protože jak už sem napsal jinde ... o hudbě je těžké psát.
Ta se musí poslouchat ...
Text písničky které zde uvádím je právě ta, která mne k Nightwish přivedla
... až symbolicky se jmenuje Elvenpath ...
(In the sheltering shade of the forest
Calling calming silence
Accompanied only by the full moon
The howling of a night wolf
And the path under my bare feet...
...The Elvenpath)
Hearing music from the deepest forest
Songs as a seduction of sirens
The elf-folk is calling me
Tapio, Bear-king, Ruler of the forest
Mielikki, Bluecloak, Healer of the ill and sad
Open the gate and let me follow the uncarven path
The way to the lands
Where as a hero I stand
The path where Beauty met the Beast
Elvenpath
It's the honesty of these worlds
Ruled by magic and mighty swords
That makes my soul long for the past
Elvenpath
|
The moonwitch took me to a ride on a
broomstick
Introduced me to her old friend home gnome
Told me to keep the sauna warm for him
At the grove I met the rest - the folk
of my fantasies
Bilbo, Sparhawk, goblins and pixies
Snowman, Willow, trolls and the seven dwarves
The path goes forever on
The way to the lands
Where as a hero I stand
The path where Beauty met the Beast
Elvenpath
It's the honesty of these worlds
Ruled by magic and mighty swords
That makes my soul long for the past
Elvenpath
As I return to my room
And as sleep takes me by my hand
Madrigals from the woods
Carry me to neverland
In this spellbound night
The world's an elvish sight
In this spellbound night
The world's an elvish sight
|
Napsal Jan
"Belcarnen" Čeřovský, 7. září 2001
E-mail: cerovsky@jcsoft.cz
|