 |
 |
 |
Autor: Jan Vávra, přidáno: 28.8. 2001 10:29:33
|
Břřchh. Buff! Břřchh. Bamm. S ohlušujícím rachotem, v záplavě ohně a dýmu, přistála raketa na poli za vesnicí. Sotva stanula na svých šesti stabilizátorech, už z ní vyskakoval neohrabaný skafandr, s tváří anděla v průzoru. Pomalým, rozvážným krokem se vydal směrem k prvním stavení. Bylo krátce před polednem, takže doma kromě pár ženských a malých capartů nikdo nebyl. Skafandr vešel záhadným způsobem skrz stěnu prvního domu. Tiše se vmísil do kuchyně, kde si připravovala oběd stará paní Moštková, poslouchala radio Budějovice, dechovky před polednem a pobrukovala si do rytmu. Už nepoobědvala a pokličky nad hrncema, tančily v divokém rytmu. Skafandr s tváří anděla vešel do sousedního domu. Paní Horká s mladou slečnou Yvetou se právě chystaly ke stolu. Skončily stejně jako pani Moštková. Zrovna tak dopadla mladá Drdová i stará Vondrová. Skafandr procházel vesnicí a plémě ženské mizelo ze svých domovů. Staré, mladé. Tlusté, tenké. Krasavice i ohyzdy. Andělskou tvář postupně střídal ďábelský úsměv, jak skafandr nabýval na objemu. Když se vracel na svoji kosmickou loď, byl jak horkovzdušný balón. Sotva se hýbal. "Krrréék," vydralo se z ďábelského hrdla, div se nepozvracel. "Krrréék! Ňoch, mlask. Mám rád tyhle holky," řekl: "co sou krev a mlíko." A zasněně se porozhlédl po malebné jihočeské vesničce. |
Komentáře
| Vivien, přidáno 24.9. 2001 12:21:50 |
| Proč někdo někdy prostě nežere chlapy...uááááááá |
| Kanyapi, přidáno 1.9. 2001 13:47:09 |
| no myslím že ty detaily si klidně nechám ujít.... a jako příslušnici jistého pohlaví mi to nepřipadá... no... "rozpačité podrbání ve vlasech".... |
| Garion, přidáno 29.8. 2001 19:03:46 |
| Neškodilo by trochu podrobností. Třeba jak mizely, jestli je roztrhal, snědl po kouskách nebo jen zmizely jen tak. Co? |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 29.8. 2001 12:31:21 |
| Krátké, jednoduché, vtipné ... na tenhle styl sem si u tebe už zvykl :) |