 |
 |
 |
Autor: Sorrow, přidáno: 25.7. 2001 8:45:33
|
Na stole leží číše. Od jejích broušených hran se odráží světlo svíce. Mihotá se a vrhá podivné stíny. A v té číši je víno. Rudé jako krev. Světlo svíce se mísí s vínem. A
na tu scenérii se upírají smutné oči. Sledují ji a rozjímají. Pomalu se
zvedá ruka a pevně číši uchopí. Hladina se zavlní, odlesky se stanou ještě
chaotičtějšími. Číše pomalu putuje k ústům. Náhle se pohyb
zpomaluje. Co se děje? Jaká myšlenka se rozběhla hlavou k níž patří
ony smutné oči? Strach z jedu? Nejspíš ne. Pohyb se opět pomalu rozbíhá.
Již se chladivé sklo dotklo rtů a víno proudí do těla … Ne
zemi leží muž. U jeho ruky se nachází hromada střepů posetých rudými
kapkami. Svíčka na stole pomalu dohořívá. Čadí, plamínek se klepe a
sotva stačí osvětlit dopis. Snad dopis na rozloučenou. Ano, víno bylo
opravdu otrávené. Nešlo však o žádný úklad nepřátel či někoho podobného.
Stejná ruka, která přinesla číši k ústům, také vsypala tu osudnou
trošku jedu do vína. Důvod
už se asi nikdy nedovíme. A je otázkou, zda bychom ho měli chtít znát. Zda
by nebylo lepší dopis vůbec nečíst. Lépe nepochybovat o oprávněnosti důvodů
k tomuto činu. Snad se je snažil sebevrah v dopise vysvětlit,
ospravedlnit. Kdo ví … |
Komentáře
| Eldaor, přidáno 1.6. 2002 21:39:25 |
| Život je cesta, kterou si musí každý projít sám a přitom bere na sebe jistou zodpovědnost. Každý má svůj směr a svůj cíl a ne každý ho dosáhne, protože tato cesta je nanejvíš obtížná. Sebevražda je však kapitulace. Kapitulace před sebou, před druhými, před životem. Každý má na ni právo. To je již svoboná lidská vůle, budu se však ptát PROČ. Někdo se zabije jen protože se mu zhroutil celý svět, jiný z lásky a jsou i takoví, kteří to udělají i z menšího důvodu- třeba z nudy. Pak je to nesmysl. Vcelku to však vidím jako jisté východisko. Únik ze slepé uličky, kdy se už neví kudy kam. Co teď? Pokračovat dál nebo se zbavit zátěže a vzdát to? Tehdy se velmi často sahá po životě. Já netvrdím, že takoví lidé jsou zbabělci. Jisté lidské okamžiky jsou až příliš těžké na to aby by je kdokoliv vydržel. My lidé jsme takoví jací sme. Žijeme. To již mluví za vše... |
| Ruby, přidáno 22.10. 2001 9:22:32 |
| Možná, že to sem úplně nepatří, ale... Když jsem začala hlouběji přemýšlet o takových věcech, jako je náboženství, jako první mi samozřejmě přišlo pod ruku křesťanství. A tam se duše zemřelých dělí do tří skupin - na zlé, které jdou do Pekla, na dobré, které jdou do Ráje, a na ty neutrální, které jdou na zkoušku do Očistce. Myslím, že my jsme ti nemastní neslaní, o kterých je rozhodováno... |
| rían, přidáno 8.9. 2001 16:34:42 |
| K té odvaze: vzít si život je určitě odvaha.... ale taky... překonat jakoukoliv bolest je odvaha, mít k někomu důvěru je odvaha, mít rád je odvaha, mít rád i sebe je odvaha, někoho opustit nebo s někým zůstat je odvaha, dát život je odvaha, smířit se s tím,co jsem, místo toho, jaký bych chtěl být, je odvaha....ale největší odvaha je vydržet až do konce. Na pohřbech by se vlastně mělo asi tleskat, jako závodníkům v cíli jedný etapy. |
| rían, přidáno 8.9. 2001 16:33:54 |
Vidím, že jste tu přeze všechno celkem zajedno. Teď zrovna stojím v bodě, kdy si myslím, že ne-člověk nemá právo,má svobodu, ale ne právo. Vždycky jsem si to nemyslela, názory se mění, sice ne radikálně, ale trochu přece. To ty zkušenosti. Já si myslím, že náš život tady je taková přípravka .o) jako výcvikový tábor duší nebo tak nějak, pro něco co teprv přijde. Takže přeskočit tenhle důležitý úsek se mi nejeví jako nejlepší řešení. Nikam jinam se bez přípravy taky nehrnem. A i tak stihnout někam dorůst - tak na to je život trochu moc krátkej, řekla bych. Navíc mám pocit, že člověk dokáže vydržet vždycky ještě kousíček víc, než by myslel a že na nás nikdy není naloženo víc, než co jsme schopni snést. Alespoň tak to pozoruju na svém okolí. Lidí, kteří se s tím vším dokážou rvát, si moc vážím, je jich hodně. Zároveň ale nedokážu odsoudit ty, kteří to vzdali. Nikdy nemůžu vědět, čím třeba i já jsem k tomu dopomohla, tím že jsem nepomohla, nevyslechla nebo ještě i přitížila...někdy stačí maličko. Je to rozhodně víc než třířádkový téma. |
| Kanyapi, přidáno 5.9. 2001 22:50:31 |
| Marwin: ... tak takhle nějak to je... napsals to i za mě... :) |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 3.9. 2001 13:41:24 |
| Marwin: je to fajn čtení, díky za něj. A poezie Williama Blakea se k němu tak akorát hodí... nebo texty Deine Lakaien. |
| Marwin, přidáno 3.9. 2001 12:00:09 |
| Nad timhle sem se uz zamyslel, kdysi jsem jednou k tomu neco napsal na jedu bbs je to tady. |
| Kanyapi, přidáno 1.9. 2001 13:51:37 |
| ahaaa. tak už mi to došlo... Intoš: ;o) |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 30.8. 2001 21:39:49 |
| Děkuji za všechny komentáře k tomuhle článku. Splnil svůj účel ... byl čten, bylo nad ním přemýšleno ... Sorrow - Belcarnen :) Promiňte mi ten pseudonym :) |
| Garion, přidáno 29.8. 2001 20:30:20 |
| Člověk vše posuzuje podle vlastní zkušenosti. Je téměř nemožné vyjádřit své myšlenky bez ovlivnění tímto závažím. Proto i já připojuji jen svůj názor, ovšem zaujatý svými zkušenosti. Sebevražda je útěk, 99% všech sebevražd je nesmysl, vždyť žít je tak krásné, byť cesta životem není vždy rovná... a za každým překonaným vrcholem (životním problémem) je zase cesta pohodlná z kopce dolů. |
| sup, přidáno 17.8. 2001 23:35:58 |
| Myslím, že by se to mělo posuzovat případ od případu - jsou různé důvody pro a různé důsledky - a na těch záleží jestli byl ten čin dobrý či zlý... |
| Intoš, přidáno 17.8. 2001 23:29:58 |
| Kanyapi, jseš úžasná. Představuji si tě jeko půvabně krásnou intelektuálku. Tvé názory baštím. Vychází ze života, jsou logické a trefné. Jsi prostě prima. Na to dílko nade mnou mám podobný názor. Jsou věci a Věci a mi se s nima musíme naučit žít, nebo skonat. |
| Monster, přidáno 16.8. 2001 8:02:31 |
| To, ze ma clovek moznost nakladat se svym zivotem jak se mu zachce jeste nezaklada pravo na to. Z jakych zdroju by podle vas melo to pravo vychazet. Osobne mi prijde sebevrazda jako do krajnosti vyostrene sobectvi nebo pitomy exhibicionismus. |
| Green C., přidáno 13.8. 2001 22:23:16 |
| Život na zemi je boží zkouška. Někdo prospěje, jiný propadne. Mají-li pravdu četní kazatelé rozličných církví, smrtí TO nekončí a jednou se ze všeho budeme zodpovídat. Nejednou jsem stál na pokraji odhodlání, řešit své problémy zde na zemi útěkem. Byla by to odvaha? Na druhou stranu ti co dobrovolně odejdou s přesvědčením, že jejich smrt někomu pomůže, různí bojovníci za různé věci, ať už to byl Jan Palach, letci KAMIKADZE, nebo nyní Palestinci. Je to zbabělost? |
| Ally, přidáno 13.8. 2001 17:05:45 |
| O smrti mluví ten, kdo ji nepoznal. Kdo jí prošel - ten se jí nebojí. Ale hledat ji je stejná pošetilost. Zkrátíš-li svůj život, o to později přijde smrt...(prosím za prominutí) |
| Tinne, přidáno 3.8. 2001 13:28:38 |
| Z takových věci je mi moc těžko, v mé rodině si vzali život dva mí blízcí a jeden můj mému srdci velmi milý kamarád. Nelze odsuzovat, i když těm co tady zůstanou to připadá příliš hořké. Pořád si říkám, nešlo jim pomoct nějak jinak? Co jsme mi, jejich blízcí udělali špatně, a nebo co jsme neudělali ? Ale oni nám již neodpoví a tak ten smutek zůstane jen s vámi ... |
| Kanyapi, přidáno 1.8. 2001 18:48:39 |
| Chci jen říct, že jste mě nepřesvědčili. Pravda je jedna - nikdo nemá právo říkat druhému, co má dělat. Taky je fakt, že jsou případy, kdy opravdu musím vzít zpět to "nevážím si takového člověka". Vlastně myslím, že existují situace, kdy je takový čin obdivuhodný. V životě by mě nenapadlo říkat fráze jako "nezabiješ" nebo "nikdo nemá právo si brát život". To jsou věty, které musí být podložené Myšlenkou - jen jako výkřik do tmy jsou bezcenné. Nezlobte se, že jsem tak příkrá. Není to nic osobního. Mluví ze mě člověk, který tolikrát "přestál" situace, které vypadaly k nepřežití... Je mi líto těch, kteří táhnou svoje břemeno jak mezci a jimž každý jen řekne "ta je silná, ta to zvládne" a nic víc. O těchto hrdinech se kupodivu nemluví... |
| sup, přidáno 31.7. 2001 1:37:47 |
| podle názoru tam má bejt jednou - nesmim pořád prohlížet tři strany najednou...:-) |
| sup, přidáno 31.7. 2001 1:32:21 |
| člověk si se svým životem může nakládat jak chce, i když je někdy trochu sobecké odejít a zanechat po sobě svoje břemena ostatním.. odvaha to je asi podle názoru každého podle jeho názoru a víry.. |
| =-Autor-=, přidáno 29.7. 2001 18:32:49 |
| Ulrik: Řekla bych to asi složitěji, ale v podstatě s Tebou souhlasím... |
| Ulrik, přidáno 29.7. 2001 13:01:25 |
| Kdo má právo posuzovat co je závažný důvod a co ne a hlavně kdo má právo upírat člověku možnost naložit se svým životem jak uzná za vhodné? Kanyapi:Snít o tom není sladké...v jednom případě je odvaha se odhodlat k tomu a pak je i odvaha na poslední chvíli si to rozmyslet a vrátit se zpátky.Každý nese zodpovědnost za svůj život sám a NIKDO nemá právo říkat mu "že nemá právo brát si vlastní život". |
| Myška, přidáno 26.7. 2001 19:15:20 |
| Jenže Ty nepíšeš o sebevraždě... Ostatním můj komentář bude připadat hloupý, ale už jsem Ti napsala, co si myslím... |
| Enderuv_stin, přidáno 26.7. 2001 13:33:36 |
| V každém případě je to odvaha. Těžko to ale může soudit někdo, kdo to nikdy nezkusil. A kdo ano, ten už nám nikdy nepoví, jak těžké to bylo. |
| Kanyapi, přidáno 25.7. 2001 22:53:39 |
| Na první pohled ano, je to odvaha. Ale už na ten druhý... není nic snadnějšího než zahodit břemeno... dokonce i snít o tom je tak sladké... Ne, takového člověka si nevážím... jsou jen velmi nemnohé vyjímky, které by měly právo to udělat... A bolest je jen louskání ořechu... |
| =-Autor-=, přidáno 25.7. 2001 19:18:02 |
| POKUD JE NA SEBEVRAŽDA ZBABĚLOSTÍ, PAK JE TO JEDINÁ ZBABĚLOST, KTERÁ VYŽADUJE ODVAHU. |