POKÁNÍ 

Při světle lampy já schoulena do slz svých
dokáži plavat však dneska se utopím
vzpomínkám káži jak plynout má jejich tok
nevidím břehu a tonu v pokání slov
chci lepší být kýmkoliv kým jsem byla
zavinil to krok do prázdna a záře mě prozradila
s rukama nad hlavou jdu dneska po ulici
s nohama zbitýma hřebama k temné svíci
táži se proroků zda tohle musí býti
slovama do kroků chci mocně zazvoniti
lžu všem a přísahám též křivě
ach Bože můj odpusť že mluvím mstivě
 

CHVILKA

( Tuto básničku věnuji svému příteli. ) 

Pouhý dotek to způsobil
že necítím se jako já
a ústa pouhou větou
si vezmou tajná přání má
jak Bůh by tady byl
před nímž i slova kvetou 

Asi Tě v kavárně hledají
spícího v novinách
všechny krásky světa
a zmlkl čas ve starých hodinách
už jen v duchu tikají
a na rtech vysušených věta 

Stoletím teď proletím
vzbudím Tě pohledem svým
a smát se budu pouze v skrytu
a slunce v ústa vloží rým
že jsi mým prokletím
a Ty ruku vztáhneš po bílém květu

VLOČKA 

Dotknul se vločky sněhové
a na rtu roztála mu
křehká jak dívčin polibek
šlehačka sladká k ránu
proud co do koutku mu tek
teď z vločky sněhové

Autorka těchto básniček nechtěla být jmenována a ani na tomto místě nechtěla svojí e-mailovou adresu. S případnými maily se proto obracejte na basnicky@jcsoft.cz. Pokud se budou básničky líbit (což dejte najevo komentáři), tak je rozhodnuta vždy po určité době uveřejnit další tři.