 |
 |
 |
Autor: faceless, přidáno: 21.6. 2001 16:19:08
|
Již před několika hodinami pohltila město tma, která sebou přinesla klid a pokoj do ulic. Začíná hustě pršet a fouká ostrý chladný vítr zahánějící všechny do domovů, do pokojů vyhřátých domácím štěstím. Při pohledu z okna je možno vidět pouliční lampy, bičované nezadržitelnými řetězci vody. Nikdo by nevyšel do tohoto času, který se proplétá ulicemi a skrápí lidské oděvy a duše, možná již promočené jiným, daleko těžším deštěm pocitů z života a okolního světa. Možná je dnešní noc stejná nebo alespoň podobná jako ty ostatní, ale skoro nikdo neví, že bude rozdílná od těch předešlých. Právě tuto noc se stane něco nečekaného, stane se něco , co si málokdo dokáže představit, a pokud ano, tak o tom nikdy nehovoří, aby ho ostaní nepovažovali za podivína, který myslí na věci nepodstatné a nestará se raději o to o co má. Ano, přihodí se zvlátní věc, přihodí se, i když je dnes venku tak ošklivé ba dokonce hnusné počasí, držící všechny lidi pod střechou v suchu. Vypadá to, že déšť spolu s větrem budou vládnout dnešní noci a až ráno je oba umlčí paprsky slunce. Noc již vládne několik hodin, světla z oken domů mizí a zůstává pouze několik, jejichž světlo je bezvýznamné jako zažehnutí svíce za denního svitu. Pouze pouliční lampy dávají městu jakýsi ráz života, nebo naději na opětné vyjítí slunce, které málokdo očekává a všichni ho berou jako samozřejnou věc. Pokud by ale nevyšlo, tak poté by si získalo největší pozornost všech, kteří neočekávali a pochopení těch, kteří vnímali. Je k podivu, že věcí opakujících se a přitom životně důležitých si nevšímáme, ale jejich ztrátu, třeba dočasnou, si nechceme a ani nedokážeme představit. Teď se vraťme do našeho nočního, umočeného města, které čeká jedno, pro některé velké a nečekané překvapení, jenž se nikdy nedozví a pouze několik přihlížejících pouličních lamp bude z dálky vidět nevídané a pro ostatní neviditelné. Blíží se konec jednoho a počátek nového dne, kdy zvon na věži kostela oznámí hodinu půlnoční a neopakovatelnou dobu toho dne vystřídá jiná, dosud neznámá a jistě pro mnohé uspěšná, přinášející další indicie k pokračování nebo uzavírání osudů. Ten okamžik postoupení jedné doby době další se blíží a s ní bude následovat i okamžik našeho překvapení. Vítr se mění ve slabý vánek, který nemá dostatek síly zřetelněji pohnout provazci vody, padajícími odnikud. Ta neočekávaná událost, kterou mimochodem již všichni čekáme, se uděje na rozích dvou domů. Jedním z nich je starý a neobydlený dům sloužící než lidem, tak spíše jako skladiště pro nepotřebné věci. Mohli bychom tedy říci, že by ten dům tady ani nemusel existovat a mohl by klidně zmizet bez větší pozornosti okolních bytů, které jsou skladištěm lidských schránek a v nich ukrytých duší žijící ve svém, pro ostatní odděleném světě. Druhým domem je stavba pro lidi, ještě nedokončená, připravovaná ve stylu kanceláří. Je to stavba budovaná pro lidskou práci vedoucí po teoretické stránce k výrobě nových věcí. Pouze čas ukáže, jak si budou tyto dvě budovy ve skutečnosti blízko. Jen časem uvidíme, zda výrobky, i když na papíře, vycházející z jedné budovy neskončí nakonec jako nepotřebné věci v budově sousední. A co se stane na rozích obou neovlivní nic a možná vše. Půlnoc již letí krajem jako časová stěna a vítr opět nabývá na své síle. Nyní začíná to, na co jsme všichni zvědaví, a někteří pouze zvídavý. V koutě utvořeném rohy domů se vítr mění ve vír, beroucí vodu z chodníku a světlo z lamp. To, ale přeci není možné, aby větrný vír bral vodu, budiž, ale světlo? Tvoří se sloup vysoký několik metrů, zářící tmou a sálající suchem. Světlo z okolních lamp osláblo, jakoby se nechtěly nechat vysát tím co vzniklo a nechce zaniknout. Boj o světlo trvá několik okamžiků a pochvíli je u konce. Sloupec se začíná měnit v něco, co není zas až příliš nepodobné tělesné schránce lidí. A je to vůbec schránka lidí nebo je to něco, co jsme převzali odjinud? Naskýtá se nám pohled na zrod nové energetické schránky. Zrod se blíží ke konci a schránce, snad stojící, se vyhýbají kapky deště, které se strachují o to, co ještě jsou před dopadem a jen vítr se téměř neznatelně opírá do této energie. Světlo z lamp má zpět svojí původní sílu a při průchodu schránkou se tříští a ztrácí v temném jádru. I když je nová jedinečná energie zrozena, cítí samotu i nepochopení ostatních, kteří jsou zvyklí pouze na všední záležitosti týkající se pouze jejich života. Ano, tato energie je sama, je sama v celém světě a nikdy jí nikdo neuzná, nebude chtít poznat. Nemá čas, nemá volbu, nemá naprosto nic. Po chvíli se tato energetická schránka tříští o dlažbu, po které chodí ustaraní a při tom nepochopení, a navždy tak zaniká. Je konec něčeho co možná ani nechtělo být, co si ostatní nepředstavovali a tím pádem nepřáli, co možná ani nebylo. Ve světě je moře věcí, které vznikají bez přání ostatních a i když si jsou všichni tohoto moře vědomi a vnímají ho jako celek, tak málokdo chce vidět a porozumět každé jednotlivé kapce tohoto moře, možná proto, že se bojí aby pro něj nebylo příliš slané. Je to slanost, čeho se bojíme? Nebo poznání něčeho jiného, něčeho vymykajícího se všemu dosavadnímu, nebo něčeho co by si ostatní v budoucnu mohli spojit s naší osobou? Ano, je to naše slabost, slabost ochutnat slanost moře nevyřčeného a slabost snažit se pochopit a porozumnět věcem, které se nás, i když nepřímo týkají, ale nejsou pro nás životně důležité. Naděje je v jedné myšlence: Nikdo nemůže s jistotou říci co je životně důležité a proto je šance, že každý jednou pozná alespoň několik kapek z moře , které dobře ukrývá za vlastními zády.
Jsou obvykle věci nepochopitelné zároveň věcmi nechápanými? |
Komentáře
| Earendil, přidáno 29.7. 2005 11:07:39 |
| smutné |
| Blafoun, přidáno 7.9. 2001 14:35:55 |
| Muj názor je takový, že někdo napsal to, co bych nikdy nedokázal vyjádřit. Pochopil jsem to asi tak, že všechno na světě má své místo, svojí funkci, svou úlohu. Každý to asi chápe jinak, ale já jsem četl o tom nad čem občas přemýšlím i já... |
| faceless, přidáno 10.7. 2001 11:46:58 |
| Enderuv_stin >>> Styl je použit záměrně a nemusí každému sedět, to je jasné. Díkec za myšlenky. |
| Enderuv_stin, přidáno 9.7. 2001 19:19:11 |
| Pardon, použít u tohoto slovo vyprávění je asi blbost. |
| Enderuv_stin, přidáno 9.7. 2001 19:15:59 |
| Souhlasil bych s webmasterem. Myslím, že dílko je velice povedené po stránce ideové. Velice nápadité zamyšlení. Co se kompozice týče, tak taje, jak již bylo zmíněno výše, dosti nevyvážená a rozvláčná. Osobně se mi nejvíce nezdá jazyková stránka, vyprávění je neotřelé, ale často příliš kostrbaté. |
| faceless, přidáno 9.7. 2001 11:30:13 |
| Obhajovat Noční Město nebudu, to musí samo :-). Dovolte, abych se vyjádřil jmenovitě k Vašim "výtkám". Jan Belcarnen Čeřovský >>> Hlavní problém spatřuješ v celkové délce textu, upřímně řečeno, ve svých textech nenacházím potřebný počet vhodných slov k vyobrazení všeho co chci a potřebuji a tedy možná Tvůj názor spočívá v mém nedostatečně zajímavém vyprávění. Opravdu jsem nečekal takový pohled, na styl psaní ano, ale na délku ani ne (spíše, že je to krátké :-), i když jedno s druhým se vůbec nevylučuje. Nechám spekulací a díky za názor .... Standa >>> Opět problém s délkou (no budiž, vidím že na velikosti opravdu záleží :-), ale nemějme komplexy :-). To, že je to nakonec či na konec o ničem .... no ... nevím .... viděl jsem tam něco, možná schováno bylo to :-). Děkuji za připomínky. Kanyapi >>> Vidím, že vidíš viditelné, což je a byl můj záměr a je pravda, že v jednoduchosti je krása (i když se mi chvílemi zdálo, že to nějak zamotávám :-) a Tvoje písmena, jež slova a věty tvoří jsou zajímavá, děkuji Ti též za .... možná pochopení nepochopitelného .... Myška >>> Děkuji za chválu (červenám se až tam, kam světlo normálně nedopadá a už vůbec neopaluje :-), ale to není to o čem Ti chci "mluvit". Zmíním se snad jen krátce o Tvém cítění toho o čem píši, tedy o "normálních" věcech a událostech a jsem rád, že Tys vnímala to tak, děkuji Ti. Ano, otázek dosti v textu položeno bylo, nyní záleží na každém, jak zodpoví je .... VŠEM VÁM >>> Tento text nemusí být chápán jako ucelený příběh, v němž jednotlivé části na sebe navazují, řekl bych, každá tato část může vystupovat samostatně a tudíž v každé je něco .... a co ??? To naleznete podle svého, ať už chápání či vnímání, nebo jen dle působení slov jdoucích za sebou. >>> Díky všem, mé odpovědi asi dostačujícími nejsou, a tak klidně pokračovat můžeme v diskusi nad tím, jaké naše vnitřní vidění a "vnější" cítění. |
| faceless, přidáno 4.7. 2001 11:45:32 |
| Diky vsem, Vase nazory jsou skwele, at uz jsou kladne ci zaporne. Pristi tyden pridam dalsi svoji "vec", tak doufam, ze se opet vyjadrite. Mejte se a v pondeli se jeste blize vyjadrim k Vasim nazorum. |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 2.7. 2001 23:20:40 |
| Já mám pocit, že asi mluvím do zdi :) Ano, záměr protahovat to, předhazovat zdánlivě obyčejné věci ... to je jasné od začátku. Ale TRVÁ TO TAK DLOUHO, ŽE UŽ JE TO NEPŘÍJEMNÉ! Autor se asi dobře baví a z povzdálí sleduje :) Nebo to ještě nečetl :) |
| Myška, přidáno 2.7. 2001 19:36:13 |
| Jenže tam je záměr jasný hned od začátku, teda alespoň průměrnému človíčku a tím bys měl být i TY! Nic proti Tvé osobě :) |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 2.7. 2001 19:29:13 |
| Chápu že autor se možná snažil dosáhnout právě tohodle efektu. Ale jak už jsem psal v prvním komentáři ... to čekání přechází z příjemného očekávání na otravné. Neberu myšlenku, nápad, náměty na úvahy ... ale to protahování mi fakt přijde přehnané ... |
| Myška, přidáno 2.7. 2001 19:11:38 |
| JE TO NÁDHERNÉ! Belcernene a Stando, tady je vidět přesně to, o čem se autor v tomhle článku zmiňuje... Čekali jste něco velkého, něco co má smysl, něco nového, jedinečného, neobyčejného... Ale všechno to, co je zde řečeno je přeci neobyčejné! Jen si to přes veškerou tu všednost, stereotyp, neuvědomujeme. Ještě jednou DÍKY! Nutí to člověka přemýšlet, zamýšlet se nad " obyčejnými, všedními " věcmi, nad vším, co se kolem nás děje. Jen se mi zdá v téhle stati položeno mnoho otázek, ale snad je to dobře, člověk by měl přemýšlet... Máš nádherný popis, je tak barvitý, působivý, prostě KRÁSNÝ! A jestli je tohle odemne hloupé, tak se nezlobte, jsem jenom dítě :))) Píšu jen to, co si myslím a co cítím! |
| Kanyapi, přidáno 1.7. 2001 22:30:34 |
| Standa: Ne, není to o ničem. Jen jsi to prostě nepochopil. |
| Standa, přidáno 27.6. 2001 11:58:42 |
| Je to pekne,ale dlouhe a nakonec o nicem!! |
| Kanyapi, přidáno 24.6. 2001 22:48:58 |
| Ano. Často ano, spisovateli bez tváře. Ale někdy ne, i když pochopení je většinou jen intuitivní. Krásný "příběh", krásná atmosféra. A přitom jsem čekala, že se nakonec nestane "nic", jen nastane nový den. To bývá často něco tak nepochopitelného a zázračného, pro někoho první, pro jiného poslední... |
| Jan Belcarnen Čeřovský, přidáno 23.6. 2001 16:03:34 |
| Myšlenka určitě zajímavá ... Ale to zpracování...nevím. V podstatě čtvrt textu jsem čekal co z toho vyleze. Tak v polovičce už to přestalo být takové to příjemné očekávání, ale změnila se to spíš v nepříjemné čekání "tak sakra už to bude?" |