ZÁSAH 

V náruči kopretin
přišla se pozeptat smrt
jestli už může
zaklepat na srdce 

S trnovou korunou
kráčí tu trpitelé
co z ostnatých drátů
pletou věnce své 

A krůpěje krve
se potí v obličeji
kde vystydla láska
vysvěcený kostel 

Dnes naposled sbohem
je tu i bolest ve spánku
a perutě posety kapkami krve
rudými perlami 

Zítra se probudíš jako pohan
rozložen úsudky
nad osudem nebe
stín smrti se blíží 

Srdce se zbláznilo
ruka se chvěje
beznaděj sten
sbohem bráško - dostal jsem to 

ZNOVUOBJEVENÍ 

Smažme všechna TY
dnes všechno je jen JÁ
a MY jsme JÁ
a TY jsi JÁ
a JÁ jsem TY
takže jsme jen JÁ
Až zítra bude všechno jako dřív
Bude tu JÁ TY MY a všichni
bude tu JÁ a JÁ budeš TY
a JÁ budeme MY a JÁ budu TY
A zvony požádáme aby nám hrály
ke znovuobjevení NÁS

ÚZKOST 

Jsi blízko u mě
skoro na dosah
když zdvihnu ruku
začnu míti strach
z čeho dobře víš má lásko
že jen když zavřu oči nezmizíš... 

Autorka těchto básniček nechtěla být jmenována a ani na tomto místě nechtěla svojí e-mailovou adresu. S případnými maily se proto obracejte na basnicky@jcsoft.cz. Pokud se budou básničky líbit (což dejte najevo komentáři), tak je rozhodnuta vždy po určité době uveřejnit další tři.